Odchod Miloslava Vlčka z politiky je naprostá samozřejmost, která nezaslouží chválu. Spíš jen podotek, že to ČSSD trvalo dost dlouho. A že strana nehodila přes palubu i kakaového experta Krause? Proč, když je to oblíbenec předsedy, stejně jako třeba Petr Benda, a takoví své posty neopouštějí.
Zprofanovaná presumpce viny funguje v sociální demokracii velmi selektivně.
Kdyby nebylo před volbami a kdyby se nepotřeboval Paroubek Vlčka zbavit, nic by se nedělo. Vždyť ještě ve středu, stejně jako mnohokrát předtím jsme slyšeli, že dokud nevysloví policie nějaké obvinění, o politické vině či odpovědnosti nemůže být řeč. Dokud nás nenachytáte po lokty v erární kase, říká voličům Paroubek, jsme čistí a nevinní, i kdyby se ztratila půlka republiky.
Takový přístup nevyznává jen ČSSD, i ostatní strany z nejrůznějších důvodů své šibaly šanují a staví znovu a znovu na kandidátky. Kroužkování při volbách je slabá zbraň, ale zaplaťpánbůh za ni.
Dokud se strany spontánně nezačnou zbavovat lidí zneužívajících poslanecký mandát jako prostředek ke snadnému výdělku, nemůže být v téhle zemi o žádném boji s korupcí řeč.
