BRUSEL/PRAHA Zdá se to jako nekonečný příběh. Nad Evropskou unií se vznáší hrozba opětovné ratifikace Lisabonské smlouvy.
Důvod? Podle dokumentu se má zvýšit počet poslanců Evropského parlamentu o 18 na 754. Tito lidé budou ale jednotlivými zeměmi pouze vybráni, v letošních volbách do Evropského parlamentu totiž nemohli být zvoleni, protože Lisabon ještě neplatil. Tento „výběr“ navíc každá dělá podle svého vlastního klíče. Nové poslance tedy bude třeba odsouhlasit všemi státy Evropské unie. A nabízí se jediná možnost - dodatečný protokol.
Ten by mohl být poté „přilepen“ k přístupové smlouvě s Chorvatskem, která by měla být někdy v příštím roce či v roce 2011 - podobně jako česká „Klausova výjimka“. Nebo je zde ještě druhá možnost, o které píše list European Voice -protokol se připojí přímo k Lisabonské smlouvě, což by ale znamenalo nové kolo ratifikací ve všech členských zemích sedmadvacítky. A to se mnohým zemím EU nelíbí. Mají totiž ještě živě v paměti, jak dlouhá a náročná byla vyjednávání o ratifikaci. Znovu otevírat diskusi o Lisabonu jim proto připadá nemožné.
„Standardní řešení, připojení k další smlouvě, by mohlo znamenat i dvouleté čekání. Proto to chtějí Španělé (v lednu vystřídají Švédy v předsednické roli EU - pozn. red.) udělat rychleji,“ uvedl pro LN bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Nejspíš by mohla být brzy svolána mezivládní konference a na ní spuštěna zrychlená ratifikace.
Pravdou je, že brzká opětovná ratifikace Lisabonu by mohla být výhodná i pro Čechy. Přímo ke smlouvě by se totiž mohl připojit i protokol s Klausovou výjimkou a nemuselo by se s tímto „přílepkem“ čekat až na výše zmíněnou chorvatskou smlouvu. Výjimka by se tak stala rychle právně závaznou, jak požadoval český prezident.
„Nejsem právník, takže nemohu v tomto okamžiku posoudit, zda se tím otevírá i možnost zakomponování našeho protokolu do Lisabonské smlouvy. Je třeba to nechat posoudit ministerstvem zahraničních věcí,“ uvedl pro LN Klausův tajemník Jiří Weigl.
Se situací kolem europoslanců si nikdo neví rady, Španělé, kteří budou předsedat unii, ale usilovně hledají řešení. Chtějí, aby noví europoslanci začali co nejdříve plnohodnotně fungovat. Dokud nebudou schváleni, mají pouze status pozorovatelů, a nemohou tedy hlasovat. I proto se těmto osmnácti politikům v Bruselu nyní říká virtuální europoslanci či poslanci - fantomové. Navíc je zde i další fakt - tito poslanci nemohou téměř nic dělat, nicméně budou brát plný plat včetně všech výhod. Jak napsal britský konzervativní list The Daily Telegraph, 18 „fantomů“ bude stát daňové poplatníky ročně šest milionů liber (asi 180 milionů korun). „To je pro nabubřelé evropské instituce typické, že budou platit 18 zbytečných poslanců, kteří nebudou dělat nic,“ citoval list Lorraine Mullallyovou z euroskeptického think-tanku Open Europe.
Další informace na straně 6
