Všechny ty, kdo se domnívají, že Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebyl pod vedením Pavla Žáčka zpolitizovanou institucí (na této stránce to psal například 18. února kolega Daniel Kaiser), by mohl o opaku přesvědčit program a průběh mezinárodní konference Zločiny komunistických režimů, kterou ÚSTR pořádal minulý týden v Senátu.
Mezi několika desítkami účastníků konference bychom napočítali velké množství současných i minulých politiků, někdejších politických vězňů a antikomunistických aktivistů různého typu. Historiků nebo dalších sociálních vědců, od kterých by se dal očekávat nepředpojatý pohled na komunismus, naopak jako šafránu. Tomu odpovídají i přednesené příspěvky, které alespoň podle resumé, jež nalezneme na stránkách ústavu, můžeme rozdělit na mletí prázdné slámy, respektive opakování dávno známých faktů, přihřívání stranické polévky zejména ze strany přítomných českých politiků a svědectví bývalých politických vězňů. Harry Wu musel jíst v čínském gulagu hady a žáby. Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová označila komunismus za „zhoubnou ideologii, která ničivě poznamenala miliony lidských životů“. A senátor za ODS Jiří Liška se domnívá, že studenou válku vyhráli „reformní komunisté a jejich teze“. V čem tato svědectví, floskule a politické slogany obohatily poznání fenoménu komunismu? V ničem.
Politizace není to samé co stranickost. Papalášská konference v Senátu ukázala snad dost jasně, že ÚSTR je poplatný jedné aktivistické a politické vizi minulosti.
Vzávěrečný den konference podepsali její účastníci dvě prohlášení, jedno hloupější než druhé. V prvním vyjádřili vážné znepokojení, že v Rumunsku a České republice byly oslabeny „instituce věnující se vyšetřování a odhalování zločinů komunismu“, čím byl v Česku myšlen právě ÚSTR. Žáčkův ústav však podle zákona, který upravuje jeho činnost, nic nevyšetřuje, a tedy ani neodhaluje. K tomu tu stále máme Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je součástí policie. Žáčkův ústav by naopak podle zákona měl zkoumat, nestranně hodnotit a analyzovat, což nečiní. A to je hlavní důvod, proč se jeho šéf musel poroučet.
Vdruhém prohlášení volají účastníci konference „po vytvoření nového mezinárodního soudu se sídlem v Evropské unii pro zločiny komunismu. Komunistické zločiny proti lidskosti musejí být tímto soudem odsouzeny podobným způsobem, jako byly nacistické zločiny souzeny a odsouzeny Norimberským tribunálem“. Sancta simplicitas! Norimberský tribunál byl soud vítězů nad poraženými bezprostředně po kapitulaci. Jako každý soud nesoudil zločiny, což je možné pouze v morální rovině, ale konkrétní obžalované. Koho by chtěli signatáři petice dnes postavit před svůj tribunál? Čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa? Fidela Castra? Kim Čong-ila? Předseda ODS využil konference k zjevnému útoku na své politické soupeře. Ve stejné době si jeho strana zaplatila inzeráty, v nichž srovnává Gottwalda, Husáka a Zápotockého v roce 1948 s Filipem, Sobotkou a Paroubkem v roce 2010. Poselství inzerátu je jasné: ke dnešku nemáme co říci, tak strašíme voliče absurdními historickými paralelami.
O autorovi| redaktor LN
