Globální ekonomika měla dobré roky, ale všechno, co se urodilo, jsme sežrali. A nejen že jsme se přežrali, ale ještě jsme se zadlužili. Teď nás čeká jogurt bez jogurtu, máslo bez másla, pivo bez piva... I takovým způsobem dokáže makroekonom Tomáš Sedláček vyložit finanční krizi. Ale co to - jarní kabát ve slevě, výhodná zahraniční dovolená, tak tedy tři lahve vína, když je čtvrtá zdarma? Dámy a pánové, že vy se přežíráte i za finanční krize? Skutečným luxusem jsou už dlouhou dobu skromnost a střídmost, kterým nás však imaginární hrozba státních deficitů budoucích generací nenaučí.
Nastává ideální čas na pokání. Což takto podobně jako před lety liška Bystrouška zanechat nynější sobecké žravosti a - řečeno spolu s Rudolfem Těsnohlídkem - trpce želíce našich poklesků tesklivě zkoumat svá svědomí? Krize je krize. „Ale máme NERV, takže můžeme pít,“ pravil Sedláček a přihnul si ze sklenky vína. Nakonec, proč v době jogurtů bez jogurtu nepřejít na vtipnou kaši? Jen aby se nám nepřejedla.
