BRNO Vláda podpořila vedení trasy dálnice Brno–Vídeň přes Mikulov. Její odpůrci ale ani poté neustoupí, říká Daniela Konečná z Ekologického právního servisu. Podle ní stále není rozhodnuto.
* LN Ústavní soud odmítl vaši první stížnost vztaženou k dálnici Brno–Vídeň přes Mikulov. Jak nyní budete postupovat?
Ústavní soud odmítl stížnost, která se týkala dílčí otázky, a sice zda lze samostatně přezkoumat stanovisko k posouzení vlivů silnice R52 na životní prostředí. Ústavní stížnost napadající dlouhý seznam nezákonností, které se odehrály při pořizování územního plánu Břeclavska, neodmítl, a dokonce se jí bude zabývat celé plénum. Není tedy třeba nic uzavírat.
* LN A vládní usnesení?
Není to vláda, kdo může závazně rozhodnout o tom, kudy povede trasa konkrétní dálnice. O tom se rozhoduje v územním plánování a následně územním řízení. V tomto případě ve třech územních řízeních, investor totiž rozdělil stavbu na tři úseky. Ta ještě neprobíhají.
* LN Stále je ve hře také rozhodování o porušení evropské směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí. Může mít toto vliv na samotnou stavbu?
Evropská komise již případ řeší a ze zkušeností jiných zemí víme, že trvá na dodržování předpisů. V tomto případě je její zvýšený zájem ještě pochopitelnější, neboť se jedná o trasu Vídeň–Katovice. Je to jediný prioritní dálniční projekt z evropského „seznamu“, který prochází naším územím. Rakousko už bylo odmítnuto. Staví pouze po Schrick a dále není rozhodnuto. My i Rakousko máme nárok na evropské peníze, pokud poslouží na variantu dálnice určenou v souladu s evropskými předpisy. Ředitelství silnic a dálnic jde ale tak daleko, že se těchto peněz pro ČR raději vzdalo a hodlá R52 zaplatit ze státního rozpočtu, jen aby neslyšelo stejný verdikt jako Rakušané.
* LN Kdybyste měla jednou větou shrnout argumenty proti dálnici Brno–Vídeň v trase přes Mikulov, jak by ta věta zněla?
Má vzniknout to dálniční spojení Brno–Vídeň, které se v zákonném porovnání variant ukáže jako ekonomicky výhodnější, dopravně potřebnější a šetrnější k životnímu prostředí, ale k objektivnímu posouzení dosud nedošlo a nikdo se nevypořádal s expertní studií, která doložila, že při napojení u Břeclavi se dá ušetřit třicet miliard korun.
* LN Mimochodem, jak by podle vás asi zněla stejná jediná věta zastánců stavby z ministerstva dopravy, kraje či ředitelství dálnic?
Nevím, jestli by byli schopni sestavit jednu větu s věcnými tvrzeními pro obhájení svých nesprávných postupů.
* LN Pokud byste si měla vsadit, kdy stavba skutečně začne, jaký termín byste zvolila?
Nemám křišťálovou kouli. Navíc na výsledek práce českých úřadů a Ředitelství silnic a dálnic bych nikdy nevsadila.
* LN Další návrh počítá s tím, že by Brno s Vídní spojila dálnice D2, z níž by šlo u Břeclavi odbočit k Rakousku po čtyřproudém obchvatu města. Co když se na Ekologický právní servis obrátí tamní aktivisté, abyste je zastupovali v boji proti silnici lužními lesy?
Máme vypracovánu odbornou studii, která průchod čtyřpruhového obchvatu okolo Břeclavi posoudila i v porovnání s trasou Brno–Mikulov–Vídeň. Trasování okolo Břeclavi je vhodnější. Nevede přes hluboké lužní lesy, ale prostorem pod nádražím v Břeclavi, kde již dnes vede železniční koridor a kde má být 200 hektarů velké logistické centrum. Pozice Ekologického právního servisu je od samého počátku této kauzy stejná – jde o to vybrat lepší variantu a umožnit těm, kterých se obě stavby týkají, tedy včetně občanů Bavor, Perné či Dolních Dunajovic, Brna a dalších, se tohoto výběru účastnit v souladu se zákony.
* LN Kdy podle vás spor o trasu R52 skutečně skončí? Jejím dostavěním?
Miliardy investované do dopravy by měly být použity efektivně a nepochybně nemá smysl stavět duplicitní dálnice. Zdálo by se, že projekt rozbourání téměř nové silnice I/52 do Mikulova a její nahrazení čtyřmi novými pruhy silnice R52 a souběžně budování další dálnice jako obchvat Břeclavi, který město potřebuje, je absurdní. Premiér Topolánek je však s tím asi spokojený, když ve sněmovně uvedl: „Budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví…“ Dokud budou při stavbě dálnic rozhodovat politické zájmy a snaha proinvestovat a vybetonovat co nejvíce, ale zákony a argumenty se přitom budou nadále ignorovat, spory neskončí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
