Den poté však bylo všechno jinak. Sarkozyho šest hodin v Irsku obrátilo téměř jistý neúspěch v jeho absolutní vítězství, a stejní komentátoři, kteří mu předtím spílali, na něj pěli ódy. Ostatně posuďte sami. „Sarkozy okouzlil bez jediného faux pas,“ zněl titulek včerejšího vydání listu Independent a irský Examiner napsal: „Zaskočeni a ohromeni galským šarmem.“ Politici podle výpovědí v tisku ocenili Sarkozyho „empatii“, „zanícení pro věc“, „charisma“ a „bezprostřednost“. Tedy arzenál, jehož si je malý velký muž vědom a cíleně s ním pracuje. Pistolník a lídr Sinn Féin Gerry Adams, jeden z oponentů eurosmlouvy, se vyznal, že rozhovor s „velmi energickým“ Sarkozym byl „přínosný“. Prezident podle něj „udělal pro irské voliče víc než irská vláda, protože tábor NE skutečně vyslechl“. Zástupkyně opozičních Zelených Deirdre de Burca zase přiznala, že si je Sarkozy „získal“. „Byl velmi bezprostřední a vtipný. Dostal nás,“ řekla listu The Irish Times.
Komentátorka deníku pak popsala, jak silnou zbraní může být Sarkozyho bezprostřednost ve fyzickém kontaktu. „Cowen dal ruce rychle za záda, aby mu je francouzský lídr nemohl zase tisknout. Sarkozy po něm v té chvíli skočil a vlepil mu pusy na obě tváře. Premiér je ve vzduchu opětoval a smál se, ale bylo vidět, jak ho to vykolejilo. Na tiskové konferenci byl Cowen mimo.“
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
