Čtvrtek 25. července 2024, svátek má Jakub
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 49  Kč / 1. měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

O zlu ve statistice

Česko

PRÁVEM

Dnes o tom, ve kterém okrese se

objasní nejvíc zločinů Před lety mělo město Čáslav rekordní kriminalitu a nikdo nevěděl proč. Deset tisíc obyvatel, ospalo ve vzduchu, městečko Karafiátových broučků a běžkyně Lídy Formanové... A v přepočtu na občana mělo víc hlášených zločinů než zbytek země, vyjma kapsářských zón v centru Prahy. To byla statistika vnitra z ledna 1999. Dnes z ní tak detailní údaje nevyčtete, ani když si vezmete na pomoc podplukovnici Kopeckou z tiskového.

Když chcete psát článek o zlu a jeho potírání, dostanete se ve statistice na úroveň okresů, níž to nejde. Že je nejnižší zločinnost ve zbožných, hornatých, venkovských a vůbec nezkažených krajích Vysočina a Zlínský, to by jeden čekal. Zlínsko má i slušnou objasněnost, kolem poloviny zločinů. Ale který okres je nejúspěšnější? Sokolov!

Vážně: 73 % nahlášených zločinů se tam loni objasnilo (například 92 % násilných, 44 % krádeží a 18 ze všech 19 mravnostních zločinů). Důvody ze statistiky nevyčtete. Romanticky si lze představovat, jak se v Sokolově rozhlédnou po mapě okresu - Habartov, Kraslice, Bublava - a jdou najisto jak Čapkův agent Pištora: „Vypáčil okno dlátem; tak to byl Pepek nebo Andrlík.“

Dál už v objasněnosti následují okresy „hodné“, tradiční, očekávatelné: Domažlicko (67,5 %), Jindřichův Hradec (65 %), Tachov (64,4 %), Písek (61 %). Na dně tabulky je samozřejmě Praha (18,75 %), kde se sice objasní násilná kriminalita, ale jen 6 % krádeží.

Ministra vnitra by mělo zajímat, kde se nejvíc meziročně zlepšili. Skokanem roku je okres Kladno (+11,6 %, hlavně při objasnění vloupaček, takže je už druhý nejlepší v kraji). Následují okresy Karlovy Vary a Chrudim, kde objasněnost stoupla zhruba o desetinu.

Ano, statistika je hříčka a může klamat. Policie se například v roce 2006 chlubila vysokou objasněností úvěrových podvodů - a pak analytici z Krajského státního zastupitelství v Plzni ukázali, jak to vypadá: detektivové chodí rovnou do leasingových a splátkových firem, vezmou si seznamy neplatičů a hned mají spoustu „zjištěných pachatelů“... I definice „objasněnosti“ je ošidná. Znamená, že policista zahájí stíhání - anebo ho také s úlevou odloží pro neúčelnost (tj. protože pachatel už je třeba odsouzen za jiné, horší věci).

Horší je, že většina trestných činů se u nás zřejmě vůbec nehlásí. V únoru 2007 si ministerstvo vnitra nechalo udělat velký průzkum pocitu bezpečí. Není to tak zlé, v okolí svého bydliště se večer cítí klidně 70 % lidí. Ale zarážející byl jiný údaj: z těch, kteří se stali obětí trestného činu, ho policii hlásilo 37 %, 15 % to řeklo rodině a 45 % nikomu.

Naznačují to i čísla z okolních zemí. Čechy by na první pohled povzbudilo, že měli loni 316 trestných činů na deset tisíc obyvatel. Srovnání s okolím je z roku 2007: Slovensko 338, Maďarsko 418, Polsko 299... Jenže Rakousko uvádí 719 a Německo 764. Německo ale mělo i nejvyšší objasněnost (55 %, v Bavorsku 65 %, a dokonce i v Berlíně se polovina zločinů objasní). Lidé policii víc věří a častěji se na ni obracejí.

Mimochodem, podobné vysvětlení zaznělo i v reportáži kolegy Martina Kontry v Respektu, který se tehdy v roce 1999 do Čáslavi rozjel. „Jak se někde něco šustne, už to na rozdíl od Prahy hlásí na policii,“ řekl starosta.

Tak příště do Kladna, za skokany roku. Zjevně tam mají recept, jak potírat zlo. Nebo mazané statistiky.

Živě si lze představovat, jak se rozhlédnou po mapě - Kraslice, Habartov, Bublava - a jdou najisto jak Čapkův agent Pištora.

O autorovi| Tomáš Němeček redaktor Orientace

Autor: