Mezitím se kontingent USA zvýší o 30 tisíc. Posily, byť menší, slibuje i Evropa.
WASHINGTON/PRAHA Američané posílají do afghánské vřavy další desítky tisíc mužů. Evropské země mluví o stovkách vojáků, maximálně pak jsou ochotny uvažovat o několika tisících. A Afghánci se budou muset připravit na to, že po posílení zahraniční přítomnosti má začít postupné stahování cizích vojáků.
Takové je očekávané oznámení amerického prezidenta Baracka Obamy a reakce, které vyvolalo. „Je v našem životním národním zájmu poslat do Afghánistánu dalších 30 000 amerických vojáků,“ oznámil v úterý večer místního času na půdě vojenské akademie West Point. A když uspokojil hlasy, které volají po posílení přítomnosti v Afghánistánu, pokusil se umlčet ty, co varují před nekonečným protahováním konfliktu. „Po 18 měsících se naše jednotky začnou vracet domů.“
Zhruba půlhodinový proslov amerického prezidenta ale mířil ještě jedním směrem - do Evropy. Právě evropské země by totiž podle představ USA měly s posilami pomoct, podle představ Washingtonu 5-7 tisíci vojáky. Již před Obamovou řečí se dostavil první příslib z Londýna - byť menší, než se původně čekalo. Britové pošlou do Afghánistánu dalších 500 vojáků. S počtem ještě o stovku mužů vyšším se pak včera připojili Poláci.
Slib vojenské pomoci zazněl i z Prahy. Podle ministra obrany Martina Bartáka by se česká účast v Afghánistánu, která je nyní ohraničena počtem 535, mohla zvýšit o další stovku. Šlo by ale spíše jen o podpůrné a školicí jednotky. Navíc není jasné, zda by parlament vzhledem k odporu sociální demokracie tento návrh podpořil.
