„Diskutovali především o americké konkurenceschopnosti a vzdělávání, zvláště o reformě vzdělávacího systému,“ řekl Gibbs a dodal: „Prezident Obama se Stevem Jobsem mluvili o energetické nezávislosti Ameriky a způsobech, jak zvýšit tvorbu nových pracovních míst.“
Důležitost Steva Jobse pro USA vysvětluje ekonom a autor Jobsovy biografie Jason Schwarz. Amerika je totiž v dnešní době zmítána největšími změnami od dob dopravní revoluce. Tento nový fenomén je často nazýván technologickou revolucí, avšak někteří analytici ji nazývají „revolucí Steva Jobse“. To, co hýbe dnešní Amerikou, je Facebook, Twitter, ale i Apple. Dramatický růst akcií Applu v roce 2010, kdy jejich cena přesáhla hranici 300 dolarů oproti roku 2005, kdy se jejich cena pohybovala okolo 50 dolarů, jasně vysílá signál, kam se ubírá ekonomický růst.
Vliv Jobse a jeho firmy na vzdělanost Američanů je neoddiskutovatelný. Kromě počítačů Macintosh, které se staly běžnou součástí výbavy amerických studentů, přišel v 80. letech miliardář Jobs s programem „Kids can’t wait“. Jeho smyslem bylo, aby se osobní počítače staly běžným vybavením škol. Proto se Jobs rozhodl darovat počítače do stovek tisíců amerických škol.
Přestože si to společnost nemohla dovolit, díky americké legislativě mohla firma počítače darovat a odečíst si je z daní. Dalšími programy týkajícími se školství bylo založení nadace Apple Education Foundation a Apple University Consortium, což je partnerství mezi australskou divizí Applu a australskými univerzitami. Později Jobs v rozhovoru pro magazín Wired v roce 1996 přiznal, že si uvědomil, že technologie nemohou vyřešit problém amerického vzdělávání. „Jedná se o politický problém. Problém je hlavně byrokracie,“ řekl tehdy Jobs a dodal, že je jedním z lidí, kteří věří, že nejlepší způsob vzdělávání je takzvaný „voucher system“, tedy že rodiče dítěte dostanou dotaci od státu, aby se dítě mohlo buď vzdělávat doma, nebo na soukromé škole.
Spekuluje se, že by důvodem Jobsova setkání s Obamou mohla být podpora demokratů před volbami do Sněmovny reprezentantů. Podle agentury Bloomberg Jobs přispěl Demokratické straně a jejím kandidátům již několikrát. Například v roce 2000 jí daroval částku 50 tisíc dolarů a v roce 2006 znovu, tentokrát však pouze 26 tisíc dolarů.
Kromě Steva Jobse má prezident Obama velmi dobré vztahy i s výkonným šéfem společnosti Google Ericem Schmidtem. Toho dokonce chtěl ve svém týmu pro ekonomické oživení.
***
STEVE JOBS A POLITIKA
* Šéf firmy Apple je sponzorem americké Demokratické strany. * Například v roce 2000 jí daroval 50 tisíc dolarů, v roce 2006 26 tisíc dolarů. * Se svými nadacemi se angažuje v problematice vzdělávání.
