PRAHA Jen chvilku trvala včera radost amerických analytiků nad výsledky banky Goldman Sachs. Ta vydělala za loňské poslední čtvrtletí 4,95 miliardy dolarů (přes 90 miliard korun), což je oproti minus 2,12 miliardy předloni velmi slušný nárůst. Výsledek se promítne i do odměn za loňský rok, které si bankéři odnesou domů. Banka uvedla, že na ně dala stranou 16,19 miliardy dolarů. To je sice méně, než mnozí očekávali, ale téměř o polovinu více než v předchozím roce. V průměru by tak měl každý zaměstnanec banky za loňský rok získat odměnu 498 tisíc dolarů (přes devět milionů Kč).
„Výsledky vypadají skvěle,“ řekl Keith Davies z investiční firmy Farr, Miller & Washington. Goldman Sachs si ve čtvrtletí vedla lépe než největší americká bankovní skupina Bank of America, jejíž ztráta se podle středeční zprávy více než zdvojnásobila na 5,2 miliardy dolarů. Čtvrtletní ztrátu vykázal rovněž rival Citigroup, jenž prodělal 7,6 miliardy dolarů. Jeho ztráta nicméně klesla ze 17,3 miliardy dolarů před rokem.
Goldman Sachs se stala hlavním terčem rozhořčení veřejnosti kvůli nadměrným odměnám na Wall Street po příchodu finanční krize. Banka se minulý měsíc pokusila zmírnit kritiku rozhodnutím, že 30 jejích předních manažerů dostane namísto peněz akcie, které bude možné prodat nejdříve za pět let.
Analytikům ale úsměv výrazně ztuhl na rtech v momentě, kdy vystoupil prezident Barack Obama s návrhem, ve kterém nastínil větší regulaci bank, především z hlediska rizika, do jakého se banky mohou pouštět.
Konec investic do hedge fondů Obama například řekl, že banky by neměly mít možnost vlastnit nebo sponzorovat takzvané hedgeové fondy, brání se i tomu, aby banky do hedgeových fondů investovaly. Hedgeové fondy jsou zpravidla určené pro bohaté jednotlivce a instituce, nepodléhají takové regulaci jako investiční fondy pro veřejnost a je s nimi obecně spojeno vyšší riziko. Obchodování na vlastní účet v posledních letech znamenalo pro banky významný zdroj příjmů.
„Finanční systém je nyní daleko silnější než před rokem, stále ale funguje podle stejných pravidel, která téměř způsobila jeho kolaps,“ uvedl Obama. Dodal, že jeho odhodlání reformovat tento systém je o to silnější, oč se finanční firmy vracejí „ke starým praktikám“ a oč méně jsou některé firmy, které vykazují rekordní zisky, ochotné poskytovat půjčky malým a středním podnikatelům. „Je to přesně ten typ nezodpovědnosti, kvůli němuž je reforma nutná,“ podotkl prezident.
Ve 12.00 východního času (18.00 středoevropského času) se Dow Jonesův index pohyboval kolem 10 393 bodů a proti předchozímu závěru ztrácel asi dvě procenta. Širší index S&P 500 byl slabší o 1,8 procenta a klesl na 1117 bodů, index Nasdaq Composite ve stejnou dobu odepisoval 1,2 procenta na 2263 bodů.
Více než čtyři procenta během dopoledne ztrácely akcie finančních ústavů Goldman Sachs, Citigroup či Bank of America. Akcie Morgan Stanley vykazovaly ztrátu dokonce o více než sedm procent, podobně akcie JPMorgan Chase & Co ztrácely přes pět procent.
Obama, jehož Američané podle průzkumů kritizují za „měkký“ postup vůči Wall Street, tak již v krátké době podruhé vystoupil proti finančnímu sektoru.
Nedávno navrhl zvláštní daň pro největší banky, která bude sloužit k úhradě nákladů Spojených států na záchranu bankovního sektoru a která by během příštích deseti let měla vynést 90 miliard dolarů. Podle agentury Reutersmají tyto iniciativy nádech populismu.
