WASHINGTON/PRAHA „Spojené státy učiní první kroky směrem ke světu bez jaderných zbraní,“ prohlašoval americký prezident Barack Obama loni v dubnu na pražském Hradčanském náměstí. Od té doby zůstávalo jaderné téma v rovině expertních debat a dohadů. Nyní, téměř po roce, chce Obama první kroky - či spíše krůčky - učinit. Stát se tak má prostřednictvím nové jaderné strategie, o jejíchž obrysech se včera rozepsal deník The New York Times. Obama sice nejde tak daleko, aby uspokojil pacifisty v řadách americké levice, řada návrhů přesto znamená odklon od dosavadní politiky. Jednou z hlavních změn má být zastavení vývoje nových jaderných zbraní včetně malých náloží pro bombardování podzemních prostor (tzv. bunkerbusters), o nichž se začalo uvažovat za éry jeho předchůdce George W. Bushe. Jako jejich možné použití se zmiňovalo například zlikvidování ukrytých nukleárních středisek v Íránu či Severní Koreji.
Pro tyto krajní účely hodlá Obama prosazovat „nejadernou variantu“ neboli útoky raketami s konvenční hlavicí. To by se týkalo například i úderů proti velení teroristické sítě Al Kajda. Tento projekt, přezdívaný Prompt Global Strike (Okamžitý globální úder), se ostatně objevil i v nedávno zveřejněné čtyřleté obranné strategii. Podle něj by Američané byli schopni udeřit kdekoliv na světě během pouhé hodiny. Zároveň se chtějí více spoléhat na protiraketovou obranu, například v oblasti Perského zálivu. To ovšem není zdaleka vše. Jak dále uvedl The New York Times, nová jaderná strategie počítá s podstatným zeštíhlením amerického nukleárního arzenálu. „V dokumentu bude jasně řečeno, že půjde o dramatické omezení - o několik tisíc,“ citoval list nejmenovaného vysokého představitele administrativy, který získal od Bílého domu povolení o strategii s novináři mluvit.
Stažení hlavic z Evropy?
Obama už dopředu počítá s námitkami, že tím zmenší americkou vojenskou sílu, a tudíž i bezpečnost USA. Zeštíhlení arzenálu by tedy mělo být vyváženo investicemi do jeho účinnosti. Ostatně i viceprezident Joseph Biden nedávno mluvil o zničení „nadbytečných“ hlavic.
Pak tu jsou ovšem i návrhy, které jsou sice zatím stále ve stadiu debat, ale jejich důsledky by z geopolitického hlediska mohly být obrovské - a podle Obamových kritiků mimořádně tragické. Jde především o případné stažení jaderných hlavic ze západní Evropy, kde již od studené války fungovaly nejen jako bezpečnostní záruka, ale především jako politické gesto podpory. V současnosti jsou americké hlavice zřejmě rozmístěny v Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku a Turecku. Uněkterých pilířů ale hodlá Obamova administrativa téměř jistě setrvat. Jednak je to možnost prvního jaderného úderu a opuštěna zřejmě nebude ani varianta „nukleární odpovědi“ na útok vedený biologickými či chemickými zbraněmi - a to i proti nepříteli, který sám atomovým arzenálem nedisponuje.
