WASHINGTON/PRAHA Americký prezident Barack Obama ve středu rozladil mnoho těch, kteří ho loni v listopadu volili. Sotva tři týdny poté, co oznámil, že nechá zveřejnit fotografie svědčící o ne právě košer vyšetřovacích metodách při výsleších podezřelých z terorismu za bývalého prezidenta George W. Bushe, vzal své rozhodnutí zpátky. Nic se zveřejňovat nebude, řekl a dodal, že přihlédl k četným protestům těch, kteří namítali, že by kontroverzní dokumenty mohly zvednout další vlnu nenávisti v muslimském světě a v konečném důsledku ohrozit americké vojáky v Iráku a v Afghánistánu.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ještě týž den se na Obamovu hlavu snesly výčitky od lídrů nesčetných hnutí a organizací bojujících za lidská práva a transparentní politiku. Prezident podle nich nejen porušil svůj slib, ještě ke všemu při tom „papouškoval vytáčky svého tajnůstkářského předchůdce“. Nic senzačního?
Většina analytiků se nicméně shodla na tom, že se Obama za daných okolností rozhodl správně. Vyčítat si může jen to, že zveřejnění dokumentů sliboval. De facto však šlo o slib, kterým se oháněl už v předvolební kampani. Před třemi týdny, kdy byly zveřejněny další podrobnosti o vyšetřovacích metodách povolených po teroristických útocích ze září 2001, jen svým voličům dokázal, že na slib nezapomněl.
Fotografie, které mají zachycovat, jak se zacházelo s vězni i na jiných místech, než jen v neslavně proslulé irácké věznici Abú Ghraíb, přitom údajně nejsou tak „výbušné“ jako ty, které se na veřejnost dostaly v roce 2004 a zobrazovaly nahé vězně s černými kápěmi přes hlavu. O jejich zveřejnění nicméně rozhodl soud.
Sám prezident o fotografiích ve středu řekl, že prý nejsou ničím „senzační“. Ať už mluvil pravdu, nebo ne (a dá se předpokládat, že nejspíš ano, vzhledem k tomu, že je původně měl v úmyslu předat médiím), jejich otištění by nejspíš skutečně vyvolalo největší poprask v muslimských zemích. A to je to poslední, co by dnes Obama potřeboval. Za necelý měsíc má jet do Egypta a přednést tam prý klíčový projev k muslimům, nemluvě o pracné snaze vylepšit vztahy s Íránem a se Sýrií.
Lidem z četných liberálních hnutí, kteří Obamovi dosud blahořečili, a teď hrozí, že se obrátí na soudy, jde v první řadě o jakousi katarzi, jinak pochopitelnou snahu vyvolat debatu o tom, jak v budoucnu podobným excesům zabránit. Ta se však dá vést i nad materiály zveřejněnými už dřív, argumentoval nejmenovaný Obamův poradce.
Kritiky Obamova rozhodnutí zveřejnit další dokumenty a fotografie vedli republikáni. Část z nich, jako například bývalý viceprezident Dick Cheney, který v uplynulých dnech rozkřikoval, jak tím Obama podkopává „bezpečnost země“, měla na celé věci osobní zájem. Kdyby šlo jen o ně, Obama by nejspíš své rozhodnutí nezměnil. Ozvali se však i tací, jimž dal nakonec za pravdu. Například senátor Lindsay Graham, který byl rád, že prezident změnil názor a řekl, že i kdyby „nakonec soudy rozhodly jinak, vojáci v Iráku a v Afghánistánu budou aspoň vědět, že za ně prezident bojoval“.
