WASHINGTON K velkým cílům patří vzletná slova a pompézní akce. Takový postup zvolil americký prezident Barack Obama pro naplnění svých bezjaderných vizí – a když už ne světa bez atomových zbraní, tak alespoň s arzenály co nejmenšími a bezpečně schovanými „pod pokličkou“.
Do Washingtonu včera sezval prezidenty a premiéry téměř padesátky zemí světa včetně České republiky, aby dosáhli dohody o bezpečném zajištění veškerých jaderných materiálů během čtyř let. Na letecké základně Andrews včera přistával jeden vládní speciál za druhým, české letadlo muselo kvůli velkého provozu kroužit deset minut ve vzduchu – před ním prý přistávali Číňané.
„Summit o jaderné bezpečnosti“, jak zní plný název akce, je vyvrcholením Obamovy týdenní bezjaderné ofenzivy, v jejímž rámci nejdřív začátkem minulého týdne oznámil novou nukleární doktrínu USA a potom ve čtvrtek v Praze společně se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem podepsal novou odzbrojovací dohodu.
Hlavním cílem washingtonské schůzky je, aby se zásoby plutonia a uranu nedostaly do nepovolaných rukou – tedy k teroristům. Obama takovou možnost před začátkem schůzky označil za „největší hrozbu americké bezpečnosti“. Obamův jaderný summit je sice pouze dvoudenní, to ovšem nic nemění na jeho velkoleposti. Vzhledem k počtu účastníků jde totiž o největší akci tohoto druhu pořádanou Američany od roku 1945, kdy se v San Francisku pokládaly základy nově vznikající Organizace spojených národů (tedy samozřejmě kromě zasedání právě OSN, která se konají v New Yorku).
Okázalost a význam setkání ovšem poněkud kazí fakt, že tu scházejí ti, odkud jaderná hrozba – tedy kromě teroristů – v současnosti přichází nejvíce: Severokorejci a Íránci. Teherán se včera ozval alespoň na dálku: „Světové summity pořádané v těchto dnech jsou určené k pokořování lidských bytostí,“ citovala včera z Íránu agentura Reuters slova íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Svoji účast ve Washingtonu ale mírně upozadili i Izraelci, kteří patří do šedé zóny zemí jaderné zbraně zřejmě vlastnící (odhady hovoří o 80–200 hlavicích), ale oficiálně jejich držení nepřiznávajících. Premiéru Benjaminovi Netanjahuovi totiž vadilo, že prý některé muslimské země měly v plánu zneužít summit k pranýřování Izraele. Bez zastoupení ale ve Washingtonu Izraelci nebudou, Netanjahu místo sebe poslal alespoň vicepremiéra Dana Meridora. Česká účast na Obamově jaderném summitu může vypadat překvapivě: Česká republika jadernými zbraněmi nedisponuje a ve světové politice nepatří mezi klíčové hráče. Důvodů je ale víc. Jednak je to zakomponování Prahy do Obamových (bez)jaderných plánů: od jeho loňského projevu na Hradčanském náměstí, kde mluvil o své vizi světa bez nukleárních zbraní, až po již zmiňovaný podpis nové smlouvy START s Rusy.
Český premiér Jan Fischer, který do USA dorazil společně s ministrem obrany Martinem Bartákem, ale na setkání s českými novináři nabídl ještě jeden důvod: „Jsme země, která má svůj jaderný výzkum, takže disponuje pro tyto účely jaderným materiálem.“ Podle něj ale nemá Česko se zajištěním jaderného materiálu žádné významné problémy, a Praha by tak k Obamově plánu neměla mít výhrady. Ukrajina: Zbavíme se uranu Schválení společného postupu ale není jediným cílem, proč Obama státníky do Washingtonu sezval. Schůzky využívá i k setkáním se zeměmi, které představují – či dříve představovaly – možné riziko šíření jaderného materiálu. Už v neděli se setkal se zástupci Kazachstánu a Jihoafrické republiky – tedy dvou zemí, které se svým nukleárních arzenálů dobrovolně vzdaly. Jednal také s Indy a Pákistánci, kteří naopak vzhledem ke vzájemným sporům a svým jaderným arzenálům představují latentní zdroj napětí.
A včera, ještě než summit vůbec začal, oznámil Bílý dům i první konkrétní závazek, a to od Ukrajinců. Kyjev se do roku 2012 zbaví veškerých zásob obohaceného uranu, slíbil prý Obamovi nový ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. V rozhovoru pro CNN pak Janukovyč dokonce uvedl, že většina uranu bude pryč už do konce tohoto roku. To největší riziko je ale zmiňováno v souvislosti s výše zmiňovaným íránským jaderným programem. Panují obavy, že kromě deklarovaných civilních účelů pracuje Teherán pomalu, ale jistě na výrobě atomové bomby – či se přinejmenším přibližuje k dovednosti ji sestrojit. Vyřešit „íránský problém“ se ale Obamovi zatím navzdory jeho velkolepým akcím, jako jsou ty v Praze či teď ve Washingtonu, nepodařilo.
O autorovi| Petr Pešek, zvláštní zpravodaj LN v USA
