Dostum velel armádě, která byla postrachem hlavně pro civilisty. V uplynulých letech sloužil jak sovětům, tak fundamentalistům - měnil plášť podle toho, odkud právě foukal vítr.
Dostum se do země vrátil z turecké Ankary, kde žil de facto v domácím vězení (i když on sám svůj pobyt nazýval emigrací). Ihned po příletu do vlasti odjel ke svým stoupencům na sever země. Podle dohody s prezidentem měl zřejmě zaručit, aby se vůbec v „jeho království“ volby uskutečnily a aby tam zvítězil Karzáí.
Dostum má v některých oblastech na severu země opravdu větší vliv než kábulská vláda. Před jeho příjezdem se v mnoha tamních městech a provinciích uskutečnily mnohatisícové demonstrace, na kterých lidé vyhrožovali Kábulu, že pokud se jejich vůdce nevrátí do voleb, budou je bojkotovat.
Návrat Dostuma každopádně popudil Američany. Velvyslanectví USA v Kábulu dokonce vydalo protestní nótu, na kterou však Karzáí příkře odpověděl, že je pouze vnitřní záležitostí Afghánistánu, kdy se jeho občané vracejí do vlasti.
Karzáí si podle znalců místních poměrů přizval na pomoc Dostuma proto, že ho vyděsila rostoucí popularita jeho největšího rivala Abdalláha Abdalláha. Ve snaze zajistit si náskok udělal víc nečekaných kompromisů - podepsal například zákon „O rodině“, který dává mužům právo mučit ženy hlady, pokud odmítnou plnit své manželské povinnosti, a nazval talibance, kteří se rozhodnou spolupracovat s afghánskou legální mocí, „bratry“.
Vliv Dostuma na zahraniční politiku země by znamenal růst „umírněného antiamerikanismu“ a příklon k Turecku a k tureckým tajným službám, se kterými udržuje Dostum blízké kontakty. Generál tak může zahájit novou éru vlády prezidenta, který byl dosud považován za prodlouženou ruku Washingtonu. Teď se možná stane spíše zajatcem svých vynucených spojenců v čele s Dostumem.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
