PRAHA Už od příštího července se měli Češi začít prokazovat elektronickým občanským průkazem. Ministerstvo vnitra chce ovšem spuštění projektu odložit až na začátek roku 2012. Za zpoždění může skutečnost, že vnitro a další úřady nestíhají plnit centrální elektronické registry údaji o všech obyvatelích Česka. Bez přístupu k nim by „eOP“ (tak elektronické občance její tvůrci říkají) naprosto ztratila smysl.
Elektronická občanka usnadní komunikaci s úřady a z jejího povrchu mají zmizet některé údaje. V budoucnu by se navíc elektronická občanka mohla stát „superdokladem“, který by nahradil třeba řidičák, zbrojní průkaz nebo kartičku zdravotní pojišťovny.
Odborníci zabývající se ochranou osobních údajů odklad vítají. Systém elektronických občanek je totiž nevyzkoušený a mohl by teoreticky vést k úniku citlivých osobních dat. „Celý ten projekt byl neuvěřitelně uspěchaný. Je jen dobře, že bude čas na zvážení všech bezpečnostních rizik,“ říká Filip Pospíšil, jeden z pořadatelů soutěže Velký bratr, která každoročně odhaluje největší slídily po lidském soukromí. Datum spuštění systému stanovil ještě minulý ministr vnitra Ivan Langer z ODS.
Kromě odložení elektronických občanek o rok a půl chce vnitro ve svém novém návrhu prosadit celou řadu dalších změn. Úplně nově například navrhuje, aby si lidé na nové občanky mohli nahrát elektronický podpis, který umožňuje jednat s úřady po internetu.
Kde bydlíte, už zloděj z občanky nezjistí Občanky, které připomínají kreditní kartu s čipem, už také v budoucnu nemají krášlit některé citlivé a zneužitelné údaje. „V návrhu novely zákona je navrženo vypustit z občanského průkazu údaj o rodinném stavu. Údaje o rodném čísle a adrese trvalého pobytu by měly být uváděny jen do konce roku 2016,“ vysvětlila LN tisková mluvčí vnitra Hana Malá.
S vypuštěním těchto zbytečných údajů – ty si úředník může snadno dohledat v elektronickém registru – ministerstvo počítalo hned od začátku. Komunistická poslankyně Milada Halíková ovšem v květnu dokázala sněmovnu přesvědčit, aby tyto údaje na občanky vrátili.
Podle vnitra je to ale mimořádně drahý nesmysl. Lidé se totiž stěhují, žení či rozvádějí a občanky je pak nutné měnit, což stojí peníze. „Podle statistik ministerstva vnitra bylo například v roce 2008 vydáno z důvodu změny adresy místa trvalého pobytu 265 281 občanských průkazů a z důvodů změny rodinného stavu 149 410 občanských průkazů,“ připomíná ministerstvo v důvodové zprávě ke své novele.
A jak bude elektronická občanka fungovat? Úředník vloží průkaz do čtečky a z čipu přečte zaheslovaný kód – takzvaný jedinečný identifikátor. Počítačový systém ho pak pustí přesně k těm informacím, do kterých je tento konkrétní úředník a úřad oprávněn nahlížet. Tyto informace nebudou uloženy v čipu občanky, ale ve čtyřech základních elektronických registrech, ve kterých mají být o obyvatelích Česka shromážděny veškeré dostupné údaje – zatím roztroušené v databázích jednotlivých úřadů.
Elektronická občanka jednání s úřady zřejmě usnadní. Odborníci se však obávají, že může dojít ke zneužití osobních údajů. Podle Pospíšila je rizik několik. „Jedinečný identifikátor bude vytvářet a spravovat Úřad pro ochranu osobních údajů. A to je z principu špatně, protože stejný úřad by měl také kontrolovat, jestli nedochází k ohrožení osobních údajů,“ říká na ukázku.
***
S čipy na úřad eOP zastane vše Elektronická občanka bude připomínat kreditní kartu s čipem. Z čipu úředník přečte zaheslovaný kód, pomocí kterého se dostane k informacím uložených v centrálních registrech, kde budou shromážděny údaje o obyvatelích Česka. Úředník se dostane jen k těm údajům, na které má oprávnění. Z „eOP“ by se měl v budoucnu vyvinout superdoklad, který by nahradil řidičský a zbrojní průkaz či kartičku zdravotní pojišťovny. Fotka na „eOP“ zůstane, z jeho povrchu by ale měly zmizet některé citlivé údaje – rodné číslo, trvalé bydliště a rodinný stav.
