Nejhorší situace je u menších měst do deseti tisíc obyvatel (takzvaných pověřených obcí II. typu). Těch je v Česku kolem dvou set a každá z nich ročně doplácí na výkon státní správy několika miliony korun. „A to si nemůžeme nechat dál líbit,“ říká starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil. Ten stojí v čele iniciativy šedesátky obcí, které nyní chtějí situaci radikálně řešit.
Podle Uchytila ministerští úředníci nedokážou vymyslet spravedlivější systém rozdělování veřejných peněz. „O problému vědí několik let,“ tvrdí Uchytil. Částka, kterou by obce po státu chtěly, přitom není nijak vysoká: celkem jde zhruba o 250 milionů korun.
Starosta Chlumce nad Cidlinou viní vedle většiny poslanců z nečinnosti i ministerstvo financí. Postižené obce nyní zvažují, že se hromadně obrátí s žalobou k Ústavnímu soudu.
Radikálně je situaci připraven řešit i starosta šestitisícové Třeště Vladislav Nechvátal. „Osobně je mi lhostejné, kde stát peníze vezme. Chceme zrovnoprávnění, jde nám o naše peníze,“ říká.
Městský úřad v Třešti má spočítáno, že ročně na vedení státní agendy doplácí kolem jednoho a půl milionu korun. „Ty peníze nám pak chybějí třeba na chodníky, veřejné osvětlení či plyn,“ tvrdí Nechvátal. Chlumci nad Cidlinou stát ročně z rozpočtu „ujídá“ až tři miliony korun.
Snaha středně velkých obcí způsobila rozpaky uvnitř Svazu měst a obcí, který hájí zájmy samospráv. Mezi různě velkými městy a obcemi jsou totiž propastné rozdíly v tom, nakolik jim ministerstvo financí vedení státní agendy kompenzuje. „Cítíme, že některým našim kolegům se naše iniciativa příliš nelíbí,“ tvrdí Nechvátal. Nejmenší obce, které například státu vedou jen matriky, mají spočítáno, že příspěvek pokrývá jen mezi 30 až 40 procenty skutečných nákladů. U menších měst toto číslo stoupá přibližně na 60 procent, u velkých, až stotisícových měst stát pokrývá 80 až 90 procent nákladů. Zcela samostatnou skupinou jsou pak takzvané „malé okresy“, tedy města nad deset tisíc obyvatel, která ale dřív nebyla okresní. Ta na reformě veřejné správy vydělala a státní příspěvek u nich pokrývá i více než 100 procent skutečných nákladů. „Je jasné, že nemají zájem tyto prostředky vracet ani přerozdělovat,“ říká Uchytil.
Ministerstvo vnitra, které je za reformu veřejné správy zodpovědné, tvrdí, že situace v Česku není v evropském kontextu nijak výjimečná. Příspěvky se podle Jany Matějusové z tiskového odboru ministerstva každoročně o několik procent navyšují, podle starostů to ale není dostatečné. Pokud by obcím dával stát vše, co by si zasloužily, přineslo by to podle vnitra neúměrné navýšení administrativy.
Podle Uchytila ministerští úředníci nedokážou vymyslet spravedlivější systém rozdělování veřejných peněz. „O problému vědí několik let,“ tvrdí Uchytil. Částka, kterou by obce po státu chtěly, přitom není nijak vysoká: celkem jde zhruba o 250 milionů korun.
Starosta Chlumce nad Cidlinou viní vedle většiny poslanců z nečinnosti i ministerstvo financí. Postižené obce nyní zvažují, že se hromadně obrátí s žalobou k Ústavnímu soudu.
Radikálně je situaci připraven řešit i starosta šestitisícové Třeště Vladislav Nechvátal. „Osobně je mi lhostejné, kde stát peníze vezme. Chceme zrovnoprávnění, jde nám o naše peníze,“ říká.
Městský úřad v Třešti má spočítáno, že ročně na vedení státní agendy doplácí kolem jednoho a půl milionu korun. „Ty peníze nám pak chybějí třeba na chodníky, veřejné osvětlení či plyn,“ tvrdí Nechvátal. Chlumci nad Cidlinou stát ročně z rozpočtu „ujídá“ až tři miliony korun.
Snaha středně velkých obcí způsobila rozpaky uvnitř Svazu měst a obcí, který hájí zájmy samospráv. Mezi různě velkými městy a obcemi jsou totiž propastné rozdíly v tom, nakolik jim ministerstvo financí vedení státní agendy kompenzuje. „Cítíme, že některým našim kolegům se naše iniciativa příliš nelíbí,“ tvrdí Nechvátal. Nejmenší obce, které například státu vedou jen matriky, mají spočítáno, že příspěvek pokrývá jen mezi 30 až 40 procenty skutečných nákladů. U menších měst toto číslo stoupá přibližně na 60 procent, u velkých, až stotisícových měst stát pokrývá 80 až 90 procent nákladů. Zcela samostatnou skupinou jsou pak takzvané „malé okresy“, tedy města nad deset tisíc obyvatel, která ale dřív nebyla okresní. Ta na reformě veřejné správy vydělala a státní příspěvek u nich pokrývá i více než 100 procent skutečných nákladů. „Je jasné, že nemají zájem tyto prostředky vracet ani přerozdělovat,“ říká Uchytil.
Ministerstvo vnitra, které je za reformu veřejné správy zodpovědné, tvrdí, že situace v Česku není v evropském kontextu nijak výjimečná. Příspěvky se podle Jany Matějusové z tiskového odboru ministerstva každoročně o několik procent navyšují, podle starostů to ale není dostatečné. Pokud by obcím dával stát vše, co by si zasloužily, přineslo by to podle vnitra neúměrné navýšení administrativy.
