Řada obcí ale žádnou práci nenabízí.
PRAHA Koncem července dostala řada lidí, kteří jsou víc než šest měsíců bez práce, méně peněz. Začala totiž platit novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou prosadil bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Nečas si od novely sliboval, že povede dlouhodobě nezaměstnané k větší aktivitě. Stačí odpracovat dvacet hodin pro obec, a člověk dostane 3126 korun. Za dalších deset hodin má ještě pětistovku. Kdo naopak pracovní penzum nesplní, dostane měsíčně pouze 2020 korun.
Problém je v tom, že řada lidí podmínku splnit nemůže. Obec jim totiž žádnou práci nenabízí. Jen namátkou, lidé v hmotné nouzi mají smůlu třeba v Praze 3, Praze 5, Brně-sever či v Ústí nad Labem. Slezská Ostrava sice veřejnou službu nabízí, ale jen pro 30 z celkem asi šesti set lidí na dávkách.
„Péči o veřejná prostranství jsme delegovali na velké soukromé firmy. Nemůžeme se spoléhat na jednotlivce, park musí být ráno uklizený,“ říká vedoucí oddělení vnějších vztahů třetího pražského obvodu Jeroným Janíček. Radnice podle něj žádnou práci pro nezaměstnané prostě nemá, proto nehodlá institut veřejné služby zavádět ani v budoucnu.
Mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík zase argumentuje tím, že z tří set příjemců dávek se o práci předem hlásil jen jeden, proto ji městská část nezajišťovala. Nepřipouští, že to může být způsobeno tím, že lidé o této změně nevěděli: „Psalo se o tom v médiích, podklady jsme vyvěsili na úřadě. Třeba se začnou zajímat teď, když přišli o část dávky.“
Starosta Brna-sever Leo Venclík (ODS) Nečasovu novelu vítá. „Jsem velice rád, že jsou dávky vázány na odpracování určitého počtu hodin, je to krok správným směrem,“ říká starosta. Přesto jeho městská část žádnou veřejnou službu nenabízí. Stálo by ji to totiž peníze. „Nemáme dost peněz ani na to, co potřebujeme. Musíme se chovat hospodárně,“ říká starosta. Náklady spojené s veřejnými pracemi by podle něj měl zaplatit stát, ne obecní kasa.
Ústí nad Labem zatím veřejné práce také nenabízí. Výjimkou je městská část Střekov, ostatní vyčkávají, jak to ve Střekově dopadne. Ani Slezská Ostrava nemá práci pro všech asi šest set příjemců dávky, pracovat může jen třicet z nich. „Myslím, že zájem by měla víc než polovina z příjemců dávek,“ odhaduje Kateřina Michalíková z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Podle Michalíkové se může stát, že lidé nebudou mít na zaplacení bytu nebo elektřiny. Podle dalšího zaměstnance agentury Martina Navrátila je novela nedomyšlená. „Když obec odmítne veřejné práce zajistit, dávka se sníží a její příjemce s tím nemůže nic dělat,“ říká. Protože nižší dávky se vyplácejí poprvé v těchto dnech, je podle něj brzy na bilanci: „Až tak v půlce srpna se uvidí, jak velkou sociální paseku to kde nadělalo.“
