Zraky lidí z celého světa se od včerejška upírají k Pekingu. Na stadionu, jemuž se pro jeho „stéblovitou“ konstrukci přezdívá Ptačí hnízdo, proběhl zahajovací ceremoniál olympijských her.
Meteorologové ale víc než dění na stadionu sledovali nebe nad ním. „Ptačí hnízdo“ postrádá zastřešení a v Číně vrcholí období dešťů... Ale pořadatelé byli připraveni mračna nad stadion nepustit.
Nakonec zahájení nezmoklo. Buďto tedy bylo počasí milosrdné, nebo se Číňanům skutečně podařilo „poručit větru a dešti“.
Na mraky mířily kanony, raketomety i letadla Už když se v roce 2002 rozhodlo o přidělení olympijských her Pekingu, zahájil Pekingský meteorologický úřad systematické přípravy na klíčový den 8. srpna 2008. Kamery družic, meteorologické radary a balony zkoumaly mračna, jež se mohou v „den D“ v okolí čínské metropole vyskytnout. Vědci mapovali strukturu, teplotu i velikost mikroskopických kapek v oblacích, jež se honí po obloze nad Pekingem. Vše s jediným cílem. Zajistit nerušený průběh zahájení olympiády.
Malým mrakům chtěli Číňané zabránit ve shlukování ve větší dešťová mračna. Pokud by dešťové mraky přesto vznikly, měli je donutit ke „shození nákladu“ mimo Peking. A kdyby i tahle opatření selhala, přišel by na řadu zásah do mraků, který zabrání vzniku velkých kapek nebo ledových krystalů. Drobný déšť by se pak mohl z valné části odpařit dřív, než dopadne na zem.
Přípravy připomínaly válečnou mobilizaci. Na více než stovce míst v Pekingu i okolí byly připraveny protiletadlové kanony, odpalovací zařízení pro rakety a speciálně upravená letadla. To vše mělo být v případě potřeby nasazeno k boji s úhlavním nepřítelem úvodu olympijských her - s deštěm. Záruku čistého nebe však organizátoři nedávali.
„Jsme s to dosáhnout velmi dobrých výsledků v případě lokálních slabších srážek,“ pravilo se v oficiálním stanovisku Pekingského meteorologického výboru. „Nedokážeme však zcela eliminovat déšť v případech, kdy čelíme velkým, hustým mračnům pokrývajícím rozsáhlé oblasti.“ Čína patří k zemím, kde se cílené zásahy do chodu počasí provádějí v impozantním měřítku. Ročně tyto aktivity spolknou částku odpovídající 60 až 100 milionům amerických dolarů. Zásahy do chodu počasí jsou pracovní náplní pro 32 000 lidí. Ti mají k dispozici 35 speciálně vybavených letounů, 7000 protiletadlových kanonů a 5000 zařízení pro odpalování raket. S podstatně menším vynaložením prostředků se na tomto poli angažují například Spojené státy, Austrálie, Jižní Afrika nebo Izrael. Čísla Čínského meteorologického státního úřadu hovoří jasně. V období od roku 1999 do roku 2006 napršelo a nasněžilo díky umělým zásahům navíc 250 miliard tun vody. To představuje zvýšení ročního srážkového přídělu o víc než 30 miliard tun vody, jež uspokojila potřebu více než 500 milionů lidí. Do roku 2010 plánuje Čínský meteorologický státní úřad zvýšení ročního objemu uměle vyvolaných vodních srážek na 50 miliard tun.
Tato čísla však vzbuzují pochybnosti na mezinárodní vědecké scéně, a dokonce i mezi samotnými čínskými experty.
„Ve skutečnosti Čína zdaleka nedosahuje takových úspěchů a falešný pocit uspokojení může stát v cestě skutečnému pokroku na tomto poli,“ přiznává přední čínský odborník na atmosférické jevy Čang Chung-fu.
Jak na mraky Teoreticky je vyvolání deště či sněžení jednoduché. Krátce po druhé světové válce američtí vědci zjistili, že oxid uhličitý v pevném skupenství, tzv. suchý led, navozuje v oblacích tvorbu malých částeček, kolem kterých kondenzují vodní páry. Bernard Vonnegut, bratr slavného spisovatele Kurta Vonneguta, zjistil, že ještě vydatnějším pomocníkem při kondenzaci vodních par v oblacích může být jodid stříbra. Tato stříbrná sůl se používá pro řízené vyvolávání vodních srážek dodnes. Vzávislosti na typu mraků probíhá nabuzení srážek dvěma způsoby. První metoda je vhodná pro velmi studená mračna ve velkých výškách. V těch namrzá vodní pára kolem drobných částic a vytváří ledové krystaly. Pokud krystaly narostou nad kritickou mez, nedokážou už vzdorovat gravitaci a padají k zemi. Když se dostanou do teplejšího vzduchu v menších výškách, tají a mění se na déšť nebo sníh. Ve velkých výškách nemusí být vždy dost pevných částic pro srážení vodních par. Pokud se do mraku rozptýlí práškový jodid stříbra, počet jader pro kondenzaci par stoupne a šance na srážky vzroste.
Pokračování na straně 26
Dokončení ze strany 25
Teplejší mračna v menších výškách obsahují vodu v kapalném skupenství ve formě maličkých kapek. Tvorbu větších kapek, jež by se následně snesly k zemi, lze navodit rozptýlením různých solí v oblaku. Jako ideální cíl se jeví mračna vznikající na návětrné straně horských hřbetů.
Výsledný efekt závisí vždy na celé řadě faktorů. Svou roli hraje množství vodní páry v oblaku, velikost kapek vody nebo ledových krystalů, teplota mračna či proudění vzduchu v okolí oblak.
V poslední době byl odhalen významný vliv vzdušných aerosolů. Ty mohou v teplých mračnech výrazně omezit růst vodních kapek. Pokud z takového mračna přece jen zaprší, pak se mohou drobné dešťové kapky v teplém vzduchu vypařit dřív, než dopadnou na zem.
Řada odborníků je přesvědčena, že za určitých podmínek mohou aerosoly ve znečištěném ovzduší dokonce zvrátit výsledek umělých zásahů. Místo zvýšení dešťových srážek tak může dojít k jejich zeslabení. V Číně, která proslula znečištěným ovzduším, sehrávají zřejmě aerosoly mnohem významnější roli než v jiných částech světa.
Nejistý výsledek Ovlivňování dešťových srážek se provádí v dobré víře, že přinese aspoň malý efekt. O tom, zda skutečný přínos není nulový, se nelze jednoduše přesvědčit. Mraky zůstávají stále velkou neznámou.
„Je velmi obtížné odhadnout, co udělá konkrétní mrak během následujících třiceti minut,“ říká přední jihoafrický meteorolog Deon Terblanche. „Když s tím mrakem něco provedete, a přitom nejste schopni předpovědět, co by se s ním stalo bez vašeho zásahu, pak je prakticky nemožné určit, co je výsledkem vaší činnosti.“
V Číně je „řízení počasí“ prováděno plošně. Drtivá většina ze čtyřiatřiceti čínských krajů má své vlastní organizace, jejichž hlavním úkolem je vyvolávání dešťů. Z bezmála tří tisíc okresů mají své vlastní okresní „dešťové“ středisko dvě třetiny. Rozsáhlá síť těchto stanic umožňuje na první pohled velmi zodpovědné posouzení účinnosti zásahů. Čínští vědci se o to několikrát pokusili.
Počátkem devadesátých let minulého století porovnávali srážky v oblasti o ploše 36 000 kilometrů čtverečních, kde se prováděly zásahy do mračen, se srážkami na dvou lokalitách a celkové ploše 40 000 kilometrů čtverečních, kde byl počasí ponechán volný průběh. Bilance vyzněla jednoznačně. Jednadvacet zásahů přineslo zvýšení srážek o 18 procent.
Efekt však nebyl statisticky průkazný. Mohlo jít o výsledek náhodných procesů, které neměly s vyvoláváním dešťových srážek nic společného. Výsledky experimentu nebyly dodnes publikovány v žádném vědeckém časopise.
Znalci čínských poměrů upozorňují na fakt, že vstupní data pro hodnocení byla získávána přímo od místních „dešťových středisek“. Ta mají samozřejmě zájem na tom, aby se vyvolávání deště ukázalo jako přínosné. Existuje proto důvodné podezření, že se výsledky v mnoha případech „barví na růžovo“.
Provádění podobných experimentů navíc naráží na odpor rolníků. Ti čekají na déšť jako na smilování, a pokud se objeví nadějné mraky, tlačí na „dešťové středisko“, aby zasáhlo a postaralo se o potřebný příděl srážek. V této situaci není dost dobře možné nechat projít některá mračna bez zásahu, aby se ukázalo, kolik srážek z nich spadne bez lidského přičinění. Rolníci se řídí zásadou „lepší málo nežli nic“.
Do budoucna se tato situace v Číně asi výrazněji nezmění, protože zásahy do počasí byly vyhlášeny za jednu z priorit jedenácté čínské pětiletky.
***
Modré nebe se zárukou
Meteorologické záznamy z let 1971 až 2003 naznačovaly padesátiprocentní šanci, že bude během zahájení olympijských her v Pekingu pršet. Proto se tamní pořadatelé rozhodli bojovat s počasím pomocí dělostřelectva.
Stručný návod k vyvolání deště
Mraky jsou tvořeny miliardami drobných kapiček nebo ledových krystalů, tak malých, že jich je zapotřebí více než milion k vytvoření jediné dešťové kapky
1 letadla nebo protiletadlová děla vystřelí do mraků náboje naplněné parou jodidu stříbra
2 jodid stříbra poskytne „ledové jádro“, na kterém kondenzují kapky vody nebo krystaly ledu
3 „ledové jádro“ zmrzne do malé sněhové vločky, která roste a změní se v kapku deště Existuje důvodné podezření, že se výsledky v mnoha případech „barví na růžovo“
O autorovi| Jaroslav Petr, publicista
