Lidé utrácejí za doplňky stravy, které mají zlepšit jejich zdraví, miliardy korun.
Výrobci však často dodávají na trh produkty, které nepomáhají.
PRAHA Rychle rostoucí miliardový byznys, ve kterém stále častěji dochází k podvodům a zneužívá se důvěry lidí. Tak lze charakterizovat trh s doplňky stravy, který i v době krize neustále roste. Jen v minulém roce zaznamenal obrat 4,5 miliardy korun. Podle odhadů České asociace pro speciální potraviny přitom zhruba dvacet procent tohoto obratu mohou tvořit produkty pochybné kvality.
„Kolem pěti tisíc přípravků, což je množství, které se prodává v lékárnách, je v podstatě nezkontrolovatelných. Tam je to skutečně loterie. U nich je minimální šance odhalení, že neobsahují, co výrobce deklaruje,“ říká Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny.
Trh s doplňky rapidně roste. Například v roce 2008 zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví asi tisíc žádostí o registraci doplňků stravy, v minulém roce už to bylo dva tisíce žádostí. „V posledních dvou letech rostl trh o třicet procent ročně,“ říká Tomáš Fabrický, jednatel společnosti Medi–Ap Pharma. Jeho firma přitom jen loni svůj objem prodeje zdvojnásobila. Podle Petra Meindlschmida ze společnosti Maniterapharma posílilo poptávku po potravinových doplňcích i zavedení poplatků za návštěvu u lékaře a recepty. Doplňky stravy jsou totiž volně prodejné.
Firmy si píšou, co chtějí Množí se ale případy, kdy přípravky neobsahují látky, které výrobci deklarují na obalu, nebo naopak obsahují složky, které zdraví neposílí. „Výrobci si mohou na obal napsat, prakticky co chtějí, i když je to protizákonné. Co doplňky ve skutečnosti obsahují, totiž nikdo při registraci nekontroluje,“ uvádí zdroj z prostředí firem vyrábějící doplňky stravy a léčivé přípravky, který si nepřeje být jmenován.
To potvrzuje i ministerstvo zdravotnictví. „Povinnost oznámit ministerstvu zdravotnictví uvedení doplňků stravy na trh nelze považovat za proces schvalování nebo proces registrace tak, jak je tomu v případě léčivých přípravků. Předkládají se jen základní informace o doplňku stravy ve formě zaslání označení výrobku. Hodnocení účinnosti doplňků stravy se neprovádí,“ vyjádřil se mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. „Kontroloři navštěvují převážně velké výrobce, což je zhruba deset firem, které ale zajišťují osmdesát procent celkového obratu,“ tvrdí Hlavatý. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) tak podle něj zkontroluje osmdesát procent trhu.
Podle inspektorátu se ale kontrolují různí výrobci. „Nikdy neprovádíme kontroly náhodně,“ uvádí mluvčí SZPI Martina Šmídtová. U zvláštní výživy, kam potravinové doplňky spadají, zkontrolovala inspekce v minulém roce 650 výrobních šarží. Spadá to toho přitom nejen kontrola značení, ale také laboratorní analýzy. Ke zjištění nesrovnalostí dochází zhruba u třetiny případů.
Pokud inspektorát zjistí, že doplněk stravy obsahuje například jiné než deklarované množství určité látky, nařídí stažení kontrolované šarže z trhu. To ale neznamená, že výrobek jako takový se nesmí dál prodávat. Na ostatní výrobní šarže, tedy stejné produkty vyrobené v jiných dnech, se zákaz nevztahuje. „Je velmi pravděpodobné, že když kontrola shledá jednu šarži závadnou, nebudou ani ostatní šarže v pořádku. Navíc fakticky nikdo nekontroluje, jestli ke stažení výrobku skutečně došlo,“ říká jeden z výrobců pod podmínkou zachování anonymity.
„Výrobce musí o stažení produktů informovat všechny své odběratele a musí nám to prokazatelně doložit,“ tvrdí Šmídtová. „Pokud vydáme takové nařízení, je to podle mne dostatečně ošetřené,“ doplnil ředitel inspektorátu Jakub Šebesta. Výrobci trestům unikají Přesto ale výrobci inspekci úspěšně odolávají. Příkladem může být firma Medi-Ap, která měla do konce června stáhnout z prodeje doplněk stravy Avilut Plus určeným zejména pro starší lidi, kterým hrozí oslepnutí. Podle analýz doplněk totiž neobsahoval ani desetinu deklarovaného množství luteinu, tedy klíčové látky, která má pomoci oddálit oslepnutí.
Lidovým novinám se podařilo zjistit, že výrobek se v lékárnách prodával i po zákazu. „Není to v pořádku,“ připouští Šmídtová. Inspektorát přesto tvrdí, že firma ke konci června k problému přistoupila zodpovědně a přijala všechna nutná opatření.
Podle jednoho z výrobců se přitom jedná o rozšířený jev. „Často se takoví výrobci snaží oslovit klienty například s rakovinou, kteří jsou za pomoc ochotni vydat nemalé peníze. Jedno balení tablet, které vydrží třeba jen několik dní, stojí většinou stovky korun. Často se firmy zaštítí i doporučením lékaře, který ale zpravidla vůbec neexistuje,“ popisuje jeden z výrobců.
***
MILIONOVÝ BYZNYS S DOPLŇKY STRAVY
Co jsou to doplňky stravy? Jedná se o potraviny, které se vyznačují vysokým obsahem vitaminů, minerálů nebo jiných účinných látek, které pozitivně ovlivňují fyziologický stav člověka. K jejich prodeji je nezbytné povolení od ministerstva zdravotnictví V jaké podobě se doplňky stravy prodávají? Doplňky stravy se vyskytují v podobě tablet, ale také sirupů nebo léčivých čajů Kde lze doplňky stravy koupit? Jejich prodej je možný všude tam, kde se prodávají potraviny – tedy také v drogeriích, u čerpadel pohonných hmot nebo v hotelových recepcích
Ročně se v Česku odhadem prodají doplňky stravy minimálně za 4,5 miliardy korun
V lékárnách se prodává na 5000 druhů doplňků
Jen loni se v lékárnách prodaly doplňky za zhruba
3 miliardy korun 80 procent obratu tvoří pouze sto přípravků
