BRNO Řady světců pocházejících z Čech a Moravy se možná brzy rozšíří o dalšího - Marii Restitutu Kafkovou, popravenou za druhé světové války. Nepřímo to mohou naznačovat i slova papeže Benedikta XVI. při návštěvě Brna.
Z řady českých a moravských blahoslavených, tedy osobností „na cestě“ k prohlášení za svatého, ji papež v kázání zmínil jako jedinou. „To může něco znamenat. Papežská kancelář má informace, jak proces svatořečení pokračuje. A taková zmínka může být předzvěstí, podobně jako to bylo u svaté Zdislavy,“ sdělil LN David Zbíral z Ústavu religionistiky brněnské filozofické fakulty. Českých svatých jsou nyní asi dvě desítky.
Restitutu zabili nacisté Prohlášení Marie Restituty za svatou by bylo výjimečné i proto, že šlo o řeholnici mučenou a popravenou nacisty. Právě jméno papeže Benedikta XVI. bývá v souvislosti s tímto obdobím nelichotivě skloňováno. A právě papež rozhoduje.
Zástupci církve jsou zatím zdrženliví, i když i oni by kanonizaci Marie Restituty přivítali. „Ta slova jsem tak nevnímal,“ poznamenal brněnský římskokatolický děkan Václav Slouk. Uvážlivě volí slova i na brněnském biskupství. „Zda zmínka o Marii Restitutě v kázání Svatého otce něco naznačuje, skutečně nevíme,“ míní mluvčí biskupství Martina Jandlová. „Spíš si myslíme, že ji jmenoval jako osobnost spojenou s Brnem, než by zamýšlel tímto způsobem připomenout běžící proces svatořečení,“ dodala.
Svatořečení Marie Restituty však není záležitostí církve v Čechách a na Moravě. Její prohlášení za mučedníka totiž iniciovalo vídeňské arcibiskupství. Na jeho území řeholnice zemřela a její smrti nezabránila ani intervence vídeňského arcibiskupa.
Svatořečení trvá i desítky let Církev zahájila proces blahořečení Marie Restituty v listopadu 1988 a papež Jan Pavel II. řeholnici prohlásil za blahořečenou v červnu 1998 ve Vídni. „Kdy bude kanonizační proces ukončen, to se nedá v žádném případě odhadovat,“ zdůraznila Jandlová. Zatím poslední česká svatořečená, svatá Zdislava, byla blahořečena už v roce 1907, na své svatořečení (kanonizaci) čekala až do roku 1995.
Není jedinou, kdo čeká Marie Restituta není jedinou obětí totalitního režimu spojenou s brněnskou diecézí. Brněnské biskupství přímo vede beatifikační proces pátera Jana Buly, který by se měl dostat na předstupeň svatořečení a být blahoslaveným. Kněze komunisté obvinili z organizování vraždy tří funkcionářů národního výboru, která odstartovala takzvaný „babický proces“, dezinterpretovaný i jedním z dílů seriálu Třicet případů majora Zemana. Bula byl odsouzen a oběšen v roce 1952, rehabilitován byl až po sametové revoluci. Jeho beatifikační proces zahájil biskup Vojtěch Cikrle v roce 2004. „Nyní ozřejmujeme podmínky, zda by nebylo možné připojit k jeho svatořečení i další dva kněze z procesu, Václava Drbolu a Františka Pařila,“ upozornila Jandlová.
***
Životopis
Příští svatá? Snad Marie Restituta
Řádová sestra Marie Restituta Kafková se narodila 1. května 1894 v Brně jako Helena Kafková. Nové jméno přijala, když byla už ve Vídni v roce 1915 přijata do františkánského řádu. Jako jeho členka byla popravena, církve se odmítla vzdát, byť jí to mohlo zachránit život. Většinu života působila jako řeholnice a zároveň zdravotní sestra, nejprve v nemocnici v Mödlingu, poté ve Vídni. Pro její přísnost jí někdy pacienti přezdívali „sestra Resoluta“, neměla ráda hypochondry. Po pomoci u velmi závažných operací konzumovala nadměrné množství piva a guláše, takže trpěla nadváhou. Ač tedy nevypadala „asketicky“, byla hluboce zbožná. Marie Restituta po nástupu nacismu nejprve společně s další sestrou odmítla sundat kříže v nemocnici. Tehdy je zachránil fakt, že se zdravotnic nedostávalo. V prosinci 1941 jeden z lékařů vynesl papír s básničkou proti režimu a Restitutu stihlo obvinění z jejího šíření. Na Popeleční středu 1942 ji zatkli přímo na operačním sále, sťata byla v březnu 1943. I ve vězení podle svědků podporovala slabé a nemocné.
