V Japonsku se prý říká, že jen jedno je horší než být obětí Hirošimy - být obětí Nagasaki. Jedna atomová bomba mediálně vytěsnila tu druhou, což platí i pro oběti. Teď sledujeme cosi podobného: oběti zemětřesení a tsunami jsou mediálně vytěsněny jadernými haváriemi.
Strach z atomové bomby je logický, stejně jako obava z poškozené elektrárny. Ale to by nemělo zatemňovat náš zrak, mysl ani smysl pro proporce. Japonsko postihla přírodní katastrofa bezprecedentní i v zemi, jež dala tsunami jméno. Pět tisíc dosud napočítaných mrtvých je jen zlomek celkových obětí. Statisíce lidí přišly o střechu nad hlavou, přestala existovat celá města.
I kdyby se záchrana reaktorů vyvíjela špatně, i kdyby někteří z techniků později zemřeli, pořád je to jen jedna část katastrofy, jakou si my nedokážeme ani představit.
Mělo by to dojít i těm, kteří za katastrofu pokládají jen samotnou jadernou havárii.
