Autoři článku v odborném časopise International Journal of Epidemiology poukazují na zjištění, že obyvatelé zemí, které nezasáhla epidemie obezity, zkonzumují až o pětinu potravin méně než lidé v těch státech, kde nadváhou trpí až 40 procent populace. Mezi takové „zdravé“ země řadí například Vietnam. Stejně tak jako jiná odvětví podílí se také potravinářský průmysl na vypouštění plynů, které znečišťují ovzduší.
Gigatuna oxidu uhličitého Kdyby obézní lidé zhubli, snížily by se také emise skleníkových plynů v dopravě, tvrdí Phil Edwards a Ian Roberts z londýnského ústavu hygieny a tropické medicíny. Pro přepravu obézních lidí je potřeba více energie. Vědci vypočetli, že když cestuje miliarda štíhlých lidí, uvolní se za rok do ovzduší o gigatunu méně oxidu uhličitého, než když se přepravují lidé s nadváhou.
Odborníci, podílející se na studii, přirovnávají obézní lidská těla ke „žroutům paliva“. „Čím jsme těžší, tím je pro nás obtížnější se pohybovat, a jsme proto závislí na autech,“ tvrdí Edwards s Robertsem. Tělesná hmotnost lidí by se podle nich proto měla stát jedním ze zásadních faktorů v boji proti klimatickým změnám. Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí mezi obézní obyvatele planety zhruba čtyři sta milionů lidí. Alarmující přitom je, že toto číslo zahrnuje dvacet milionů dětí ve věku do pěti let.
Se zvýšenou hmotností se potýká každý třetí obyvatel Česka. Obezitou pak trpí každý pátý. Nadváha a obezita se určuje prostřednictvím takzvaného Body Mass Indexu (BMI). Ten se vypočítá dělením hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky postavy v metrech. Výsledek mezi 25 a 29 je označován za nadváhu. Pokud se výsledné číslo dostane na hodnotu 30, označuje člověka trpící obezitou.
