Objev: podpisy prvních chartistů nalezeny

Kartičky s podpisy chtěla původně komunistická tajná policie použít jako důkaz pro případný soudní proces se signatáři. „Některé byly dokonce zataveny v igelitových sáčcích, aby z nich později bylo možné sejmout otisky prstů,“ říká historik Petr Blažek, který se věnuje bádání v archivech ministerstva vnitra. Vyšetřovací spis byl uzavřen a skončil na třicet let v archivech. Vyšetřovatelé Státní bezpečnosti se totiž nakonec rozhodli, že nebudou signatáře za samotné organizování petiční akce stíhat.

Nález originálních kartiček formátu A5 s předepsaným textem „Souhlasím s Prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977“ a adresou podepsaných je podle historiků i chartistů významným objevem. „Jsou zajímavé nejen tím, že představují autentický historický doklad, ale i jako pozoruhodná sbírka autografů. Zachycují podpisy celé plejády významných osobností československých duchovních dějin,“ říká Petr Blažek. S tím souhlasí i jeden z prvních podepsaných, spisovatel Ludvík Vaculík. „Je dobře už samotný fakt, že se našly, což znamená, že se věci dají najít, to za prvé. A za druhé je ta historie aspoň nějak materializovaná,“ řekl LN Vaculík.

Obálky s 242 originálními podpisy a dalšími dokumenty zabavila komunistická tajná policie 6. ledna 1977, kdy byl text Charty 77 poprvé zveřejněn v zahraničním tisku. Toho dne se trojice Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský neúspěšně pokusila prohlášení Charty 77 doručit Federálnímu shromáždění a Československé tiskové kanceláři. Zadržení předcházela automobilová honička, kdy se Landovský se svým saabem pokoušel vozidlům Státní bezpečnosti ujet ulicemi pražských Dejvic.
 Prvních 242 podpisů bude nyní zveřejněno na internetových stránkách knihovny Libri prohibiti. Přibudou k dalším asi pěti stovkám dříve objevených originálních podpisů z archivu Charty 77, který Státní bezpečnost zabavila v polovině 80. let. Chartu do roku 1989 podepsalo necelých 1900 občanů tehdejšího Československa.

Veřejnost se s nově objevenými podpisy bude moci seznámit na internetových stránkách www.libpro. cts.cuni.cz/charta, které provozuje knihovna samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti.

Charta 77 byla prvními signatáři podepisována ke konci roku 1976. „Definitivní podoba celé akce, jejímiž hlavními režiséry byli Václav Havel a Pavel Kohout, byla domluvena na schůzkách, které probíhaly během prosince. První se uskutečnila zřejmě 10. prosince ve vinohradském bytě překladatele Jaroslava Kořána,“ říká historik Blažek.

V dokumentu signatáři vyzvali československé orgány k dodržování lidských a občanských práv. „Záminkou“ jim byla ratifikace závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která se v roce 1975 konala v Helsinkách. Příslušné mezinárodní smlouvy se pak staly součástí československého práva v říjnu 1976.

Charta měla podle představ tvůrců upozorňovat na konkrétní příklady porušování lidských práv, ale také se vyjadřovat k obecnějším problémům uvnitř společnosti. Do roku 1989 vydala 572 dokumentů, činnost oficiálně ukončila na setkání mluvčích 3. listopadu 1992.