Jak odlišná je situace žen v Saúdské Arábii!
Tamní média informují v poslední době o množících se případech rozvedených žen, které skončily jako žebračky bez domova a jakékoliv obživy na ulici. Cesta do bídy je pro ženu v Saúdské Arábii neobyčejně prostá a velmi rychlá. K rozvodu postačuje vůle a rozhodnutí manžela. Žena, která se znelíbí, přichází o vše: děti, postavení i střechu nad hlavou.
Nešťastnici často nepřijme ani její původní rodina, protože by jí – v kontextu zdejší morálky – dělala ostudu. Problém dosáhl takových rozměrů, že se královská rodina rozhodla vystavět pro zapuzené ženy jakési útulky, v nichž by jim zajistila alespoň základní obživu.
Žena je v saúdskoarabské společnosti v nerovnoprávném postavení – po rodičích dědí polovinu toho, co muž, její svědectví má před soudem pouze poloviční váhu. Fakticky je manželovým majetkem – bez mužského doprovodu se v podstatě nemůže na veřejnosti pohybovat, hovořit s cizími muži. A symbolem vší nerovnoprávnosti a diskriminace je závoj (hidžáb, čádor, nikáb, burka) znepřístupňující – jako plot nebo ohrada – manželův soukromý majetek. Jeho zastánci naopak tvrdí, že závoj je zárukou úcty, když brání dotěrnosti a vilnému nadbíhání cizích mužů. Jenže v takovém případě platí otázka španělské profesorky Rosy Maríi Rodríguez Magdy, již vznesla ve své knize Neexistující al-Andalus. Jak intelektuálové znovu vymýšlejí islám: „Proč se nezakročilo proti mužům a jejich násilnickým a zavrženíhodným choutkám místo toho, aby se omezila svoboda žen?“
Až tedy ráno spatříte svou partnerku, jak vyráží do horkých ulic oblečena „do ničeho“, může vás – poté, co se vzpamatujete ze záchvatu zuřivé žárlivosti – zahřát u srdce, jak velkou morální převahu máte nad uzurpátorskými Saúdy.
O autorovi| Dan Hrubý, vedoucí magazínu
