RABAT Projekt za 400 miliard dolarů, který by měl Evropu napájet elektřinou ze Sahary, se pomalu rozjíždí. Jeho kritici však vidí vysoké riziko v kombinaci monstrózního, moderního projektu a politické nestability severoafrických států.
Projektu s názvem Desertec by se mohl stát největším svého druhu. Obrovská plocha solárních panelů umístěná v poušti může pomocí slunečních paprsků ohřívat vodu, která roztočí turbíny a ty vytvoří elektřinu.
Hlavní podporu má Desertec u desítky německých společností převážně z finančního sektoru. Jeho realizace by totiž byla nástrojem proti klimatickým změnám a zároveň by pomohla v růstu evropské a severoafrické ekonomice. Jeho odpůrci však varují před početnými nástrahami, které vidí v politicích z oblasti Maghrebu (africký region na severu Sahary - pozn. redakce), saharských písečných bouřích a nedostatku vody. O tu by projekt soutěžil s obyvateli pouště, protože na zrcadla se bude prášit a bude nutné je omývat.
Technologie koncentrovaných solárních panelů, která má být na Sahaře využita, představuje nákladnější a rizikovější metodu, než se dnes běžně používá, pokračují oponenti. Tvůrci Deserteku však žijí v přesvědčení, že je správné využít obrovské množství energie ze Sahary. Svět totiž pořád ročně spotřebuje méně energie, než kolik jí dopadne na pouště za šest hodin.
„Sahara má spoustu výhod. Je dostupná z Evropy, prakticky na ní neexistuje populace a Slunce zde svítí mnohem intenzivněji. Bylo by šílené to nevyužít,“ říká George Joffe z Cambridžské univerzity.
S projektem přišla mezinárodní skupina Římský klub, která sdružuje experty navrhující řešení globálních problémů všeho druhu.
V červenci se stal Desertec oficiálním průmyslovým projektem, když ho ve svém sídle v bavorském hlavním městě představila zajišťovna Munich Re. „Ke klimatickým změnám máme speciální vztah, protože ovlivňují náš hlavní byznys. Škody způsobené změnami počasí patří k nejnákladnějším ztrátám,“ říká Peter Höppe, který v zajišťovně řídí výzkumné oddělení přírodních rizik.
Mnoho evropských vlád se snaží do roku 2050 zredukovat emise skleníkových plynů o osmdesát procent oproti hodnotám z roku 1990. Stoupenci Deserteku dodávají, že projekt by byl i vstřícným gestem vůči státům z oblasti Maghrebu, která kvůli globálním změnám klimatu trpí suchem a rozšiřováním pouští. Zastánci Deserteku však nejprve musí předložit funkční podnikatelský plán a zajistit financování. Podle jejich odhadů by po roce 2050 mohlo ze Sahary pocházet patnáct procent elektřiny spotřebované v Evropě.
Zastánci zavedenější solární technologie na výrobu elektřiny (fotovoltaických článků) říkají, že velké centralizované projekty nebudou životaschopné, neboť jsou příliš drahé. Evropské vlády podle nich také už teď podstupují riziko dovozem energetických zdrojů ze severní Afriky a v případě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů budou tyto kapacity budovat spíš na svém území.
„Energie ze Sahary pro severní Evropu je jen chiméra. Lidé, kteří to navrhují, dobře vědí, že z toho nikdy nic nebude,“ říká německý poslanec Hermann Scheer, který vede Evropskou asociaci pro obnovitelné zdroje energie. Scheer tvrdí, že cena projektu je uměle srážena a jeho výkon naopak přeceňován. Už jen k tomu, aby se elektřina ze Sahary dostala do Evropy, by bylo potřeba dvacet či více speciálních kabelů, každý za miliardu dolarů.
I v Africe má však Desertec své zastánce. Podle marocké agentury pro obnovitelné zdroje energie (CDER) vytvoří solární panely na Sahaře o třicet procent více energie, než mohou vytvořit stejně velké solární panely v jižním Španělsku. Desertec pomůže Evropě snížit emise a severní Africe zase pomůže rozvinout ekonomiku. Každý tento projekt miluje,“ trvá na svém Santiago Siage, ředitel firmy Abengoa Solar, která je členem konsorcia Desertec.
***
Projekt Desertec by pomohl v růstu evropské a severoafrické ekonomice
Solární Sahara Dělníci staví obří kolektory v marockém Beni Matharu. Monumentální projekt napájení Evropy pomocí solárních panelů ze Sahary má stát 400 miliard dolarů.
