V dlouho zapomenutém antickém městě objevili archeologové téměř pětimetrovou sochu císaře Marka Aurelia.
Prastaré město Sagalassos ležící na jihozápadě dnešního Turecka postihlo na začátku šestého století těžké zemětřesení. O několik desetiletí později přišla morová rána, která zabila zhruba polovinu populace. Nájezdy arabských dobyvatelů v sedmém století spolu s dalším zemětřesením obyvatele ze Sagalassosu vypudily definitivně.
Další staletí tamní antické stavby chátraly, ale naštěstí se nestaly vyhledávaným cílem lupičů uměleckých pokladů. Díky tomu mohou dnešní archeologové objevovat poklady jednoho z center římské provincie Pisidia.
Moderní archeologický výzkum Sagalassosu začal až na přelomu 80. a 90. let dvacátého století belgickoturecký tým vedený Markem Waelkensem z Katolické univerzity v Lovani. Letošní léto přineslo několik úspěchů. Zřejmě nejvýznamnější je ten poslední: nález fragmentů mramorové sochy římského císaře Marka Aurelia. Tento muž stál v čele římského impéria od roku 161 do roku 180 n. l.
Nejdříve výzkumníci z hromady trosek vyprostili pár nohou obutých do vojenských bot. Ty zdobí lví kůže a štíty bájných Amazonek. Obě nohy byly ulomeny kousek nad koleny. Poté se na denní světlo dostal jedenapůlmetrový kus paže. Prsty ruky stále svírají kouli, zřejmě část kdysi pozlacené sošky symbolizující vítězství.
Teprve nález masivní hlavy vytesané z mramoru, o němž světové agentury informovaly včera, pomohl s jistotou určit, že jde o sochu Marka Aurelia. Hlava měřící téměř metr nese charakteristické rysy tohoto muže, mezi jinými vystouplé oči a plnovous. Zrak upřený vzhůru navozuje dojem hlubokého rozjímání. I to perfektně odpovídá obrazu císaře, který byl víc filozof než voják.
Podle profesora Waelkense jde o jednu z nejlepších podobizen tohoto panovníka. Sochař zřejmě zpodobnil vladaře v bronzové zbroji. Vnitřek sochy byl pravděpodobně vyplněn dřevem nebo pálenou hlínou. Když se následkem zemětřesení budova zřítila, tělo se rozpadlo.
Archeologové uvedli, že socha stála v římských lázních, v části označované jako frigidarium. Tam si Římané užívali studené koupele. Místo zdobily i sochy dalších panovníků z dynastie adoptivních císařů. Torzo sochy Hadriána, který vládl Římu v letech 117-138 našeho letopočtu, objevili archeologové již loni. Vědci se domnívají, že na návštěvníky lázní shlížela i velká socha jeho manželky Vibie Sabiny, ze které se však zachovala jen chodidla. Nechyběly zřejmě ani podobizny dalších představitelů této dynastie. Socha připisovaná Faustině Starší nalezená na východní straně frigidaria je přesvědčivou indicií, že pár kamenných sandálů ležících opodál náležel soše jejího manžela, Antonina Pia.
***
Pod troskami starořímských lázní (1) ležely po staletí zlomky sochy Marka Aurelia (2) i dalších císařů a jejich manželek. Kromě metr vysoké hlavy (3) se dochovaly i nohy ulomené těsně nad koleny (4). Císař byl obut do vojenských bot zdobených lví kůží a štíty Amazonek (5). Samotná Aureliova paže je dlouhá metr a půl (6).
