Částice produkované motory nákladních lodí mají překvapivý chladivý vliv na atmosféru, domnívá se skupina vědců vedených Mathiasem Schreierem z univerzity v Brémách.
Palivo, které se používá v lodní dopravě, je méně rafinované a obsahuje více síry, která se při hoření uvolňuje ve formě oxidu siřičitého. Pokud je ve vzduchu dost vlhkosti, kondenzují se na jeho částicích vodní páry a za lodí tak zůstává jakýsi řídký oblak, který je dobře patrný z leteckého pohledu. Když se částice dostanou do již existujícího mraku, ten zhoustne. Mraky odráží sluneční záření a emise z lodních motorů tak de facto snižují teplotu Země.
Jak je to s ochlazováním „horké“, zjišťoval Schreierův tým. Použil snímky pořízené během roku 2004, aby určil, kolik oxidu siřičitého lodě vypustí do ovzduší. Není to zrovna slavné: podle analýzy brémských vědců plyny vzniklé během spalování paliva v lodních motorech snižují množství tepla dopadajícího na povrch asi o 0,4 až 0,6 miliwattů na metr čtvereční. Pro srovnání - na čtvereční metr zemského povrchu dopadá průměrně sluneční záření o energii 250 wattů.
Ale snímky ze satelitu zachycují jenom kouř vycházející z lodí pohybujících se pod modrým nebem, ne ty pod oblačnou oblohou. Schreier se tedy pokusil určit celkový efekt z množství prodaného paliva. Výpočet napovídá, že efekt je ve skutečnosti 100 až 500krát silnější, než tvrdí výše uvedená čísla. V tom případě by vliv lodní dopravy byl patrný.
Jiní experti jsou ale stále přesvědčeni, že lodě Zemi ve výsledku spíše přihřívají. Z jejich motorů se dostává do ovzduší samozřejmě skleníkový CO2. Ten vydrží v atmosféře desítky let, zato oxid siřičitý v průměru jenom dva týdny. Ochlazení je tedy jenom krátkodobé, zatímco oteplující vliv je dlouhodobý. A tak, i když lodě představují v otázce energetické bilance atmosféry okrajový problém, nepanuje zatím shoda.
