* LN Většina lidí má od vás antivirus zadarmo. Na čem vyděláváte? Na korporátních verzích?
E. K.: Na freeware nemáme ani žádnou reklamu, takže z toho nemáme ani floka, naopak musíme zaplatit za to, že uživatelům program dodáme a aktualizujeme. Je to pro nás pouze nákladová položka, takže nás musí živit placené verze.
* LN Jak si ale pohlídáte, aby firmy nepoužívaly program zdarma?
E. K.: Jak si lidi program aktualizují, my to registrujeme, ukládáme a můžeme to analyzovat. Korporace má většinou jednu IP adresu, a pokud se aktualizuje mnohokrát denně, tak by to bylo zneužití a my po nich můžeme pátrat. Zajímavé je, že od konce března probíhá nejvíce aktualizací v jednu odpoledne. Přemýšleli jsme proč. Je to Brazílie, která má jedno časové pásmo, a když mají devět ráno, u nás je jedna odpoledne. A to je doba, kdy si Brazilci zapnou počítače v práci, ne doma. Takže určitě dost firem používá náš program zadarmo.
* LN To vás musí štvát...
E. K.: Ne, ani tak to není. Mohli bychom najmout člověka, který by po nich pátral, posílal ty informace našemu distributorovi a ten by to řešil. Ale nás těší, že se lidem avast! líbí, že jim chrání data, a až na druhém místě je zisk. Navíc je to investice do budoucna. P. B.: Mohli bychom je odstřihnout od aktualizací, a to pak ten program nemá smysl. To je naše obrovská výhoda.
* LN Poprvé jste se potkal s počítačovým virem v roce 1987, kdy jej váš kolega Pavel Baudiš přinesl na disketě? Byly už tehdy viry chápány jako nebezpečné?
E. K.: Viry byly nebezpečné prvoplánově. Destruovaly data. Například Michelangelo. Ten v počítači nic nedělal, pak přišel 6. březen a on po zapnutí počítače smazal celý disk. To je prvoplánová destrukce. Postupně se to měnilo, dlouhou dobu jsme považovali za nejbezpečnější viry, které pomalu mění data. Změní jednu jedničku na nulu. Efekt nulový, maximálně se v obrázku změní jeden pixel z červené na zelenou. Ale v databázích to může být problém. To byl ale ještě amatérismus. Poslední dva tři roky to je profesionální záležitost, kterou se vydělávají peníze.
* LN Například jak?
E. K.: Vir neudělá žádnou destrukční činnost, jen se občas přihlásí svému pánovi jako otrok, že je připraven, kdyby pán něco potřeboval. Pán je pak může používat například k rozesílání spamu. Posílat spam z jednoho počítače na milion adres je dneska složité. Systém ho po pár tisících odstřihne. V okamžiku, kdy má pán k dispozici desetitisíce počítačů, je to jiné. Posílat z nich spam není nikomu nápadné. Takové sítě se pak i prodávají za peníze. Další věc je, že na počítačích mají lidé čím dál více údajů a to nemyslím ta zprofanovaná čísla platebních karet, ale další věci, co se dají zneužít. Vir může zjišťovat, jaké má uživatel zájmy, vypracovat jeho profil a pak mu posílat adresnou reklamu. A ta je daleko účinnější. A mít e-mailovou adresu i s profilem uživatele je pro inzerenty sen.
* LN Máte představu, kolik virů vznikne za den?
E. K.: Dneska jich dostáváme tisíce denně.
* LN Jedna z teorií, proč existují viry, říká, že si je tvůrci antivirů píšou sami. Určitě jste se s tím už setkali. Co vy na to?
E. K.: Nikdy jsme žádný vir nenapsali, ani nás to nenapadlo. Samozřejmě, že byly doby, kdy přišel jeden vir za měsíc, a to se všichni těšili, jak to budou analyzovat - jestli je stejně blbý, nebo přišel pěkný kousek. Ale už deset let to nepřináší radost. Množství vzrůstá a originalita myšlenek je takřka nulová. Potřebu psát si vlastní viry - to je, jako kdyby doktor infikoval pacienta, aby měl práci. P. B.: Na druhou stranu, německý parlament odsouhlasil, že policie může používat trojské koně v počítačích. To už se dávno říkalo o FBI a jejich programu tzv. magické lucerny. Nedá se rozlišit, jestli jde o státní program, nebo ne.
* LN Když jste se potkali s virem, už jste měli představu, že se tím začnete vážněji zabývat?
P. B.: Já jsem o tom během osmdesátých let několikrát četl. Když jsem vir donesl, tak jsem ho zanalyzoval a napsal jednoúčelový program, který ho našel. Pak to trvalo asi půl roku, než se objevil nový virus, a tak se napsal jiný program. Postupem času jsme se dostali k tomu, že jsem udělal obecnější program. První kopie avastu se prodala na podzim 1988, takže to bude brzo dvacet let. My jsme tehdy kromě virů dělali plno dalších věcí. Zálohování a podporu systémů.
* LN Oficiálně firma vznikla v roce 1991.
E. K.: V létě roku 1989 jsme přemýšleli, jak založit nějakou soukromou instituci, a přišli na to, že jde založit jenom družstvo. Tak jsme ho ještě s dalšími na podzim téhož roku založili, docela dobře prosperovalo. My jsme ho chtěli ale brzo rozpustit. Měli jsme dojem, že hrozně dřeme a dostáváme málo peněz, a ostatní měli pocit, že hrozně dřou, a my nic neděláme. Takže jsme další rok strávili rozpouštěním a hádáním se o majetek. A od dubna 1991 jsme začali s panem Baudišem podnikat. Až do roku 2006 jako fyzické osoby, protože je to daňově daleko příjemnější, a co jsme netušili - i povinnostmi. Do roku 2005 jsme vedli jednoduché účetnictví. Ale už jsme měli 35 lidí a byli jsme z hlediska zákona velká organizace. Tak jsme založili akciovku. S tím byly právně neuvěřitelné potíže.
* LN Jak jste se mohli v začátku devadesátých let uživit, když tehdy připadal jeden počítač na sto lidí?
E. K.: Už jsme měli nějakou tradici, takže jsme měli obsazenou vládu a velké firmy, které v devadesátých letech počítače nakupovaly jako divoké. Taky nás bylo jenom pět, byly nižší náklady. Když jsme prodali za dvě stě tisíc za měsíc, tak jsme byli v neuvěřitelném balíku. Dneska je nás víc než padesát a firma stojí měsíčně asi dvanáct milionů.
* LN Jako laika by mě zajímalo, jak vy najdete vir?
E. K.: Díky uživatelům. Ti nám posílají podezřelé soubory. Také spolupracujeme s ostatními firmami a ty nám posílají nové soubory. A pak existují služby na webu, kam kdokoliv může poslat podezřelý soubor. Ten soubor je prohledán všemi dostupnými antiviry a zobrazí výsledek. S těmito službami máme smlouvu a ony nám posílají soubory, které chytily. My je zkoumáme, protože může jít o falešný poplach.
* LN Takže to vyloženě zkoušíte na počítači?
P. B.: Jakýkoliv kód se dá analyzovat. To se dřív dělalo s každým, dnes při tom objemu to už nejde. Dělá se to pomocí automatických nástrojů - takových černých skříněk. Ručně se zkoumají už jen nějaké zásadní programy.
* LN Je nějaká možnost předvídat, co přijde?
P. B.: Jakékoliv předpovědi jsou děsně složité, pamatuji si, jak před osmi lety, kdy byly veliké epidemie, se na jedné přednášce předvídalo, že velká epidemie vypukne každou půlhodinu. A ono se místo toho zacílilo na ovládání počítačů a vydělávání peněz. Dnes, podle nějaké studie, se na novém počítači do dvaceti minut po připojení na síť objeví nějaký nežádaný program. Na druhou stranu, když se člověk chová rozumně a má ochranné prostředky, je riziko malé. Ale co bude za tři roky... kdo ví.
***
ČESKÉ KARIÉRY V tomto seriálu představujeme zajímavé profesní dráhy
Pracovní den Vstávám mezi devátou a desátou hodinou a uvedu se, jak říkával pan Werich, do provozuschopného stavu. Do práce přicházím kolem dvanácté a jsem tam tak do osmi. Spát chodím kolem třetí ráno. Když ráno vstanu, tak si pustím maily, jestli se neděje nic strašného, a ještě než jdu spát, tak se zase podívám. Je to proto, že u nás všechno dělají počítače, pokud by nepracovaly, tak by to bylo špatné. Něco navíc Na co si nejraději uděláte čas? Rád se podívám na fotbal a hokej -letos mi Slavia udělala velkou radost. Manželka hledá poklady podle GPS, tak s ní chodím na procházky. A nedávno byl na Pražském jaru Nigel Kennedy -opravdu zážitek. Co čtete? Než jdu spát, tak si něco přečtu. Naposledy třeba Krásné zelené oči od Arnošta Lustiga. Pohádka? Někdo se mě ptal, jaké tři knihy pro mě byly nejdůležitější a já odpověděl, že Medvídek Pú, Feynmanovi lekce z fyziky a Art of Computer Programming.
