* LN Němci jsou skeptičtí k euru. Bylo to tak vždycky?
Ano, v podstatě od začátku. Před třiceti lety, když se o společné měně začalo mluvit, se pro ni trochu nadchli, ale čím konkrétnější ty úvahy byly, tím zdrženlivnější bylo i obyvatelstvo. V referendu by euro neprošlo nikdy, taková nálada nenastala ani na chvíli. Bezprostředně po spuštění se pohled na euro znovu zlepšil, čistě z úlevy, že přechod technicky klapl. Po kratičkém vydechnutí se ale lidé rychle vrátili ke své skepsi. Řekla bych, že Němci si na euro postupně zvykají, ale že mu nedůvěřují. Důvěra po troškách rostla, ale loni po Řecku se zase dramaticky propadla. Nové je, že od loňska začala být zpochybňována i evropská integrace. Právě v uplynulých dvou měsících nám obecnější euroskepse z průzkumů leze velmi zřetelně.
* LN Pomoc Řecku voliči Angele Merkelové měli za zlé. Co ochranný val?
To je téma, které už je na spoustu respondentů příliš složité. Zřetelná většina podporuje Merkelovou, když říká, že pomoc by měla být vázána na přísné podmínky, ale co se správnosti ochranného valu týče, lidi tápou. Není to jen německý problém: čím dál víc pravomocí přechází do Bruselu, ale pozornost lidí se nestěhuje.
* LN Zaznamenáváte v pohledu na EU rozdíl mezi východem a západem země?
Ano, protože oddanost evropské integraci z větší části pochází ještě z z dob před rokem 1989 a toho se východní Německo nezúčastnilo. Takže v něm i posledních dvacet let byla euroskepse trvale větší.
* LN Co by s veřejným míněním udělal krach takového Španělska?
Nic dramatického, to hlavní už se přece stalo loni. Důvěra v euro není velká, evropská myšlenka hodně utrpěla. Lidé vycházejí z pesimistických scénářů, už od loňska jsou přesvědčeni, že se objeví další problémové země. Řecko ještě bylo překvapení, bylo to nové téma, ale už se spekulovalo o dalších problémových státech. Takže lidi už by to nezastihlo tak překvapené.
* LN Jak to, že se v Německu nechytí žádná euroskeptická strana?
Co by taková strana mohla požadovat? Henkelův návrh rozdělit eurozónu na dvě eurozóny v průzkumu pro FAZ jasná většina odmítla. To už totiž jsou témata pro experty.
* LN Jak Merkelové uškodila řecká krize a krize eura?
Loni uškodila celé koalici. Nepřicházely příznivé zprávy, krize eura pomohla na čas zastínit i zprávy o hospodářském oživení. Teď se ale CDU opět vyšplhala nahoru, obyvatelstvu konvenují její nápady, jak pomoc v eurozóně navázat na přísné podmínky. Myslím, že aby problémy s eurozónou přímo změnily politiku, musely by lidi zasáhnout přímo. To se dnes ovšem vůbec neděje. Pro lidi je to věc z médií, která je na vrcholu řecké krize nejdřív velmi znepokojila, poněvadž si vůbec nedokázali představit, kam až vývoj může zajít. Od té doby se jim ale vede lépe, klesá nezaměstnanost a rostou platy. Situace by se změnila, kdyby lidé získali dojem, že ta rizika jsou bezprostřední a že už jim to padá na hlavu.
* LN Thilo Sarrazin tvrdí, že s jeho názory se ztotožňuje asi 80 procent Němců. Skutečně?
Řekla bych, že veřejnost na jeho názory reagovala diferencovaně. Většina souhlasí s jeho tezí, že finančně vzato bylo přistěhovalectví ztráta, že náklady jsou větší než výnosy. Ale nemá většinu pro svou tezi o dědičnosti talentu. Co se ovšem lidem nelíbilo, byla ta první instinktivní reakce na Sarrazina, protože většina obyvatelstva je přesvědčena, že problémy s integrací se pořádně neřeší. Takže jim zacházení se Sarrazinem vadilo. I vedení SPD nakonec postřehlo, že se svým vylučovacím řízením proti Sarrazinovi úplně míjí s členskou základnou.
