Ministerstvo schválilo posilující dávky vakcínou Comirnaty od Pfizeru u dětí nad 12 let 21. ledna. Tou dobou je nicméně ještě neposvětila ani Evropská léková agentura (EMA). Neučinila tak dodnes, podle svého úterního vyjádření je ve fázi vyhodnocování dat.
Resort zdravotnictví ve svém rozhodnutí odkazuje na odborná stanoviska SÚKL a také České vakcinologické společnosti (ČLS JEP). Závěr ústavu ze 13. ledna je přitom takový, že boostery u dětí od 12 do 15 let nedoporučuje.
„Na základě dosud známých dat nelze doporučit v souladu s medicínou založenou na důkazech podání posilovací dávky vakcíny Comirnaty pro populaci od 12 do 15 let. Poměr přínosů a rizik pro booster dávku pro tuto populaci prozatím není známý,“ uvádí SÚKL.
Postoj potvrdila ředitelka ústavu Irena Storová v pátečním rozhovoru pro portál Echo24, který na případ upozornil. „Naše stanoviska pro ministerstvo zdravotnictví jsou neveřejná. Pokud jde o informace z oficiálního rozhodnutí ministra, pak můžu říct ano. Z našeho pohledu nejde této věkové skupině doporučit boostovací dávku Comirnaty,“ řekla.
SÚKL připouští, že booster u uvedené věkové skupiny povolili v USA, namítá však, že na téma existuje pouze jediná studie z Izraele. „Byla prováděna na velmi malém počtu dětí a my jsme zjistili, že není natolik prokazatelná,“ doplnila Storová.
„Ve chvíli, kdy nejsme schopni říct, že tu převažuje benefit nad rizikem, tak to nemůžeme pro děti doporučit,“ uzavřela. Ministerstvo se tak ve svém rozhodnutí neřídilo stanoviskem státního lékového ústavu, který na bezpečnost vakcín dohlíží ze zákona, ale jen doporučením ČLS JEP.
Vakcinologická společnost se totiž vyslovila kladně. „Ministerstvo konstatuje, že na základě informací poskytnutých Společností se (...) v souvislosti s rozšířením varianty omikron a související nepříznivou epidemiologickou situací a tím, že z dostupných dat nevyplývá riziko, že by mohlo dojít k ohrožení či poruše zdraví v porovnání s osobami, které dovršily 18 let věku, se odchyluje od odborného stanoviska Ústavu,“ zdůvodňuje ministerstvo schválení vakcinace.
S díky a bez zdůvodnění
Podle svých slov Storová nepamatuje, že by ministerstvo někdy odborné doporučení ústavu „takto vyignorovalo“. Rozhodnutí schválit boostery označila za minimálně odvážné. Jak dále v rozhovoru popsala, spolupráce SÚKL s resortem zdravotnictví není příliš úzká.
„Oni nás požádají, dají termín. My vyhotovíme stanovisko a co se s ním pak děje, to už jde mimo nás. Ani většinou nevíme, k čemu to stanovisko poskytujeme, jakkoli je to zřejmé. Ale jak bylo využito, se dozvíme až z toho mimořádného opatření,“ uvedla ředitelka SÚKL.
Ani v tomto případě prý ministerstvo nevysvětlovalo, jaké důvody vidí pro přeočkovávání dětí. Sdílnější nebyl ani ministr Vlastimil Válek při osobním jednání s představiteli SÚKL v době, kdy už jejich stanovisko měl. „Pozvali si nás, my jsme jim to tam vysvětlili a pak jsme šli. Více komentovat to nemohu, pouze mohu říct, že nám pan ministr poděkoval,“ sdělila Storová.
Válkův mluvčí Ondřej Jakob schválení přeočkování dětí zdůvodnil na základě dalších odborných stanovisek a zkušeností z jiných zemí. Děti přeočkovává třeba Rakousko, Německo či Francie. SÚKL podle něj nevyjádřil argumenty proti a postup ministerstva byl zcela v pořádku.
„Podle stanoviska EMA mají národní odborné společnosti (například Česká vakcinologická společnost) vydávat odborná stanoviska v době, kdy ještě není předložen dostatek oficiálních dat. Odborné společnosti jsou zárukou odborně nejlepšího postupu. To je zcela dostačující pro naše rozhodnutí povolit očkování 12+,“ napsal Jakob portálu iDNES.cz.
Ačkoliv se podle zákona Válek doporučením ústavu nemusí řídit, zazněly z lékařského i právnického prostředí vyjádření překvapení nad jeho krokem. Zdůvodnění by navíc podle nich mělo být „podrobné“. V dokumentu se však píše pouze o nepříznivé epidemiologické situaci a šíření omikronu.
Dotazy redakce ohledně komunikace a jednání ministerstva a SÚKL nechali mluvčí obou institucí bez odpovědi.
10. února 2022 |
