Spor o vakcíny - Odpůrci povinného očkování argumentují komplikacemi, které někdy přináší
PRAHA Dagmar Hlavincová chtěla udělat něco pozitivního pro zdraví svého tříletého syna Jakuba. Rozhodla se nechat ho preventivně očkovat proti pneumokokové infekci.
Tři dny po očkování v televizi vychvalovanou látkou Prevenar začal Jakub zničehonic podklesávat v kolenou, kulhat a padat. „Hned jsem si to s tím očkováním spojila. Do té doby byl zdravý, bez jakýchkoli problémů,“ říká Hlavincová.
Lékaři sice nejprve tvrdili, že to očkovací látkou být nemůže. Nakonec i ve výsledkové zprávě ale museli připustit, že postvakcinační encefalitidu nelze vyloučit.
Malý Jakub musel podstoupit řadu vyšetření včetně centrálního tomografu, aby se vyloučila možnost nádorového onemocnění mozku. Po několika týdnech se jeho zdravotní stav postupně zlepšil a dnes je zcela v pořádku. Rodičům zbyla jen traumatická vzpomínka.
„Nemám nic proti očkování. Ale myslím, že ho dnes bereme tak nějak automaticky, jako běžnou věc. Přitom je to pro organismus zátěž,“ podotýká Hlavincová. „Nás třeba vůbec nenapadlo, že bychom měli Jakuba nejméně na několik dnů vyloučit z nadměrné zátěže, že školky či z kroužků,“ říká matka. „Za 4000 korun jsme si koupili docela velké starosti. Dalších 2000 korun nás stála následná léčba, což je u očkování, které má chránit, poněkud absurdní,“ myslí si.
Podobných případů je celá řada. I když dětští lékaři a neurologové nemají příliš chuť zpochybňovat propracovaný očkovací systému v Česku, nakonec připouštějí, že vedlejší účinky mohou nastat. Kromě neurologických obtíží mohou být velkým problémem vysoké horečky, které mohou vést až k životu nebezpečným febrilním křečím.
Zřiďte fond na odškodnění Proti povinnému očkování se staví například občanské sdružení Rosalio. Upozorňuje, že negativní důsledky na zdraví v některých případech přesahují výhody vakcinace.
„Například v USA či v Německu dokonce zřídili fond, ze kterého odškodňují pacienty poškozené v důsledku očkování. Na internetu lze nalézt údaj, že fond už vyplatil na odškodném více než 835 milionů dolarů,“ tvrdí předsedkyně sdružení Karolina Kovtun.
Kolik dětí může být nežádoucími účinky očkování postiženo v Česku, Karolina Kovtun jen odhaduje. Přesná data chybějí. „U nás by se to mohlo hrubým odhadem týkat zhruba sta až dvou set dětí,“ soudí.
Hlavnímu hygienikovi Michaelu Vítovi poslali otevřený dopis, ve kterém žádají zřízení podobného fondu z výtěžku farmaceutických firem, které očkovací látky vyrábějí. A zároveň navrhují, aby si rodiče měli sami možnost vybrat, zda očkování chtějí, či ne.
Podle Víta by to ale znamenalo konec systému, který nám svět závidí. „Celá vakcinace ztrácí smysl ve chvíli, kdy je proočkovanost populace nižší než 70 procent. Nenechme se mýlit. Ty bakterie a viry tu jsou. Ale my jim kolektivní imunitou stavíme bariéru. Jak pod tuto hranici klesneme, o ochranu přijdeme. To se zatím nedaří těmto lidem vysvětlit,“ konstatuje hlavní hygienik.
