Konečně se ukázalo zcela nepochybně, k čemu je Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí. Je nástrojem politického boje a dokladem toho, že jakýkoliv orgán stojící na principu policie soudce-kat v jednom, navíc podřízený politikům, bude zneužit, jen je otázkou kdy.
Připomeňme si nejdříve, proč tento útvar vznikl - za účelem boje proti terorismu a praní špinavých peněz (v devadesátých letech), později byl mocně posílen ve strachu po 11. září. Žádné teroristy neodhalil, a nikdy neodhalí, nejsou hloupí, aby posílali podezřelé transakce přes účty. Praní špinavých peněz, ví veřejnost, co to znamená? Že se ukradené peníze, peníze z prodeje drog a z prostituce, zatajené příjmy, ukradené peníze atd. pomocí fingovaných operací stanou legálním (a zdaněným) příjmem. Co to má společného s kauzou ProMoPro? Nic, peníze z Úřadu vlády nejsou špinavé, nepocházejí z trestné činnosti a absurdní předražení či údajná korupce se zakázkou je všechno možné, jen ne praní špinavých peněz. V tomto směru nasadil nechtěně korunu snažení dotyčného úřadu státní zástupce Vlastimil Rampula, když upřímně přiznal, že dostávají z FAÚ řadu trestních oznámení, ale žádné tak perfektně zdokumentované jako ProMoPro.
Státní buzerace Dejme si to dohromady s tím, kdy se měl zločin stát a jak dlouho se čekalo se zveřejněním a trestním oznámením. Pro ty pomalejší -bankovní transakce se děly a sledovaly v reálném čase, podle zákona ihned, v rozpětí hodin, ale zázračně se kauza dostala na světlo až po řadě měsíců. To je ale věcí politických komentátorů a soupeření politických stran, aby se věnovali těmto souvislostem. Obecně však záleží jen na tom, jestli je FAÚ smysluplným a oprávněným orgánem státu v boji se zločinem. Ze společenského hlediska je tato instituce a její existence hájena tím nejúčinnějším a, pardon, naprosto nejdebilnějším argumentem - slušnému člověku se nemůže nic stát, je to jen na lumpy. To je ta největší hloupost, kterou právo zná. Dílem této teorie jsou v mírnější formě americká prohibice a v ostřejší norimberské zákony. Předpokládat porušení zákona je ignorace obecně přijímaného závěru, že o vině rozhodují soudy. Uzavřený kruh této argumentace je: nic špatného jsem neudělal - úřady sledují jen zločince - když sledují jen zločince, tak koho sledují, je zločinec - když ho obviní a postaví před soud, tak je zločinec - soud ho musí odsoudit -je to zločinec.
Hloupě tuto perfektní posloupnost nabourává dlouhá řada nevinných lidí, které soudy osvobodí každý rok. A nemusí to být Yekta Uzunoglu nebo Vladimír Hučín, policie se mýlí více než jen trošku. Cifršpióni, jak je někdo hrdě nazval, jsou součástí státní buzerace a posedlosti kontrolou nad vlastními občany. Když mám chajdu po tetě na Sázavě, a jinak jsem elektrikář, tak při jejím prodeji provádím podezřelou transakci, kterou slavný FAÚ musí kontrolovat. To je realita a žádná smyšlenka. Elektrikář musí dokazovat, že prodal chajdu a že nepere peníze. Upřímně, co je komu do toho, že prodal chajdu. Z hlediska obyčejného života, jakých případů pro FAÚ bude více - prodejů chat a chalup, nebo kauz typu ProMoPro? Ještě, že prodej tetiččina dědictví sledují bývalí špičkoví policisté, to se občanům ulevilo.
Cíl: rozšířit prostor svobody Bohužel nemoc sledování účtů občanů není ale jen rysem naší republiky, stejně šílí všude od USA po Rusko. Každý orgán státu, který je oprávněn presumovat vinu a bez souhlasu soudu lézt do privátních sfér, je špatný a ničí demokracii a právní řád. Základními vlastnostmi, které zabezpečují blahobyt západoevropské civilizace, jsou svoboda a ochrana soukromí. FAÚ a jakákoliv podobná instituce, odposlechy, záznamy komunikace, prostě vše, co svobodu omezuje, ničí naši společnost.
Přestáváme žít v demokracii a začínáme postupně žít v rovnostárii, jejíž hlavním rysem je kontrolní moc, podporovaná představami o sociálním a bezpečném státě, směřující k účinnému vytváření průměrně šedých mas, s úzkou elitou mocných, propojených s politikou. Doufám, že nás to brzy přejde, ale následky této kapitoly demokracie budou velké, tak jako se potýkáme s ekonomickými a sociálními důsledky nepovedené multi kulti a politické korektnosti. Možná příliš filozofická úvaha. Je však podkladem k odvaze FAÚ zrušit a opět rozšířit prostor svobody.
Závěrem si ale nemohu odpustit poznámku. Nebyl to náhodou ten famózní FAÚ, který nechal odplynout neznámo kam 1,2 miliardy z vytunelovaných CS fondů? A teď slavně zachránil 130 milionů? Za tolik let své existence? Chachá.
***
Každý orgán státu, který je oprávněn presumovat vinu a bez souhlasu soudu lézt do privátních sfér, je špatný a ničí demokracii a právní řád
O autorovi| VÁCLAV VLK, advokát
