Od soboty nově otevřené výstavní prostory Galerie Středočeského kraje v bývalé Jezuitské koleji v Kutné Hoře konečně představují evropský standard uměleckého provozu. Chtělo by se říct, že má velkorysé, nadstandardní poměry, ale je to jinak: české instituce tohoto druhu jsou spíše podprůměrné, a proto GASK vypadá tak výjimečně dobře.
Mladému týmu v čele s ředitelem Janem Třeštíkem se podařilo dokončit rekonstrukci obrovského komplexu a zahájit činnost galerie bez kompromisů i vžitých předsudků o tom, co širší publikum přijme.
A právě na aktuálním tématu komunikace umění s divákem a instituce s publikem je založena celá koncepce muzea – od tištěných prezentací přes vizuální strategii, architekturu, doprovodné projekty, kostýmy kustodů, způsob instalace, budování a časování programu, propagaci až po přebalovací pulty. Není divu, že taková práce také opravdu motivuje všechny pracovníky k jiným výkonům. Rovněž divák není jen uměle lákán na výčet mnoha nabídek, ale stává se nepodceňovaným partnerem.
Šťastné roky nákupů: léta šedesátá Otevření instituce je tematizováno problematikou sběratelství, paměti archivu a citací archivů či celých instalací výstav. Galerie se zabývá – jak víme – sbírkotvornou a výstavní činností a v tomto případě se tato činnost stává také hlavním námětem tří nových výstav. Nejde tedy jen o pouhé naplnění cílů muzea, ale také o odhalení úvah o smyslu této činnosti – ať už v případě tvůrců instalací, tak i umělců samých prostřednictvím jejich děl a možností komunikace s -divákem.
Díla ze stálé sbírky GASK jsou prezentována v prvním patře unikátních prostor kolejí pod názvem 123. Čísla symbolizují způsob prezentace, který není, jak by se mohlo očekávat, chronologický. Jeho klíčem ke čtení je akviziční politika tří etap existence galerie, které se liší v přístupu tehdejších ředitelů i ideologickým kontextem doby.
Šedesátá léta patří asi k nejšťastnějším rokům nákupů; sbírka se vytvářela (tehdy sídlila v Nelahozevsi) a doslova se vystavilo vše, co se koupilo. Z tohoto období pocházejí nákupy Čapka, Špály, Filly, Šímy, Toyen, Štyrského, Skupiny 42, Tichého… Období normalizační v sedmdesátých letech nebylo kupodivu jen nákupem oficiálních autorů, do sbírek přibyl například Chittussi, Knüpfer či Mařák. V porevolučním období let devadesátých získaly expozice díla dříve neoficiálních autorů (Sýkora, Malich, Kmentová) a současných tvůrců mladší generace (Mainer, Černický). Demonstrace postupu vzniku sbírky je kupodivu divácky vstřícná a skutečně zajímavá.
Minulost ukotvená v budoucnosti Naprosto výjimečný je projekt Emil Filla: Archiv umělce ze soukromé kolekce a sbírky Ústavu dějin umění, který představuje minulost ukotvenou v budoucnosti, umělcovu obsesi i zdroje jeho tvorby. Skvělá adjustace a uspořádání archivu i doplnění fotografiemi archivu od Jiřího Thýna jsou uměleckou interpretací sbírkové činnosti i ukázkou ovládání (podle filozofa Jacquesa Derridy, jak zmiňuje katalog, je archiv také nástrojem moci).
Další výstavou je zásadní část sbírky Kontakt (vlastníkem je rakouská Erste Group), která u nás nikdy nebyla k vidění. Už název symbolizuje zmíněnou komunikaci díla a diváka, ale i konceptuální práce autorů především z prostoru střední a východní Evropy přímo související s archivy, způsoby prezentace umění, konfrontace center a periferií, tedy týkají se nejen výroby artefaktů, ale také jejich provozu. Goran Djordjevič vytvořil například totožnou instalaci obrazů Kazimira Maleviče z výstavy v roce 1915.
Ve druhém patře, kde jsou obě „archivní“ výstavy, je také umístěna perla kutnohorské stálé expozice – vzácná iluminace z 15. století, která byla nedávno zakoupena v londýnské aukci, v prostředí dalších několika dobových skvostů stejného původu. Vše je umístěno ve speciální temné pokladnici, za níž dominuje živý obraz z okna na chrám sv. Barbory.
Unikátní prodejna designu GASK ovšem publiku nabízí víc než exponáty. Naprosto unikátní prodejna designu architekta Milana Vavřiny nemá v českých institucích obdoby – interiérem ani nabídkou. White Box je místo pro prezentace mladého designu – nyní se představuje dvojice Whitefruits (Gabriel Vach a Antonín Tomášek).
Dětský koutek koncipovala nositelka Ceny Jindřicha Chalupeckého Eva Koťátková, historický komiks přímo na stěnu vyvedli Jiří Franta a David Böhm, lektorské oddělení je skutečnou živou dílnou s mnoha fintami. Budovou diváky provází informační systém, připravuje se i kavárna a externí divadelní a koncertní scéna. Překvapením pro návštěvníky jsou zvukové Participy Tomáše Vaňka, provázející volně expozicemi, jejichž obsah neprozradíme.
Ke všem výstavám byly vydány katalogy či knihy, a dokonce je k dostání i DVD Iluminace se vrací do Čech.
V Čechách je sice jednoduché být jednookým králem a snadno převýšit průměr, ale GASK si zcela samozřejmě nasadil světovou laťku.
lidovky.cz
Celý rozhovor s J. Třeštíkem na www.lidovky.cz/kultura
***
Co se nabízí Výstavní program
* Sbírka 123 Stopy historie v akvizicích, kurátorka Marie Bergmanová Emil Filla: Archiv umělce Spolupracovníci Tomáš Winter, Vojtěch Lahoda, Lubomír Konečný, Zbyněk Baladrán, Jiří Thýn (do 30. 9. 2010) * Kontakt Sbírka Erste Group, kurátoři Jana a Jiří Ševčíkovi (do 30. 9. 2010) * Iluminace Kurátor Jiří Fajt (vzácný exponát jen do 31. 8. 2010) Galerie v Jezuitské koleji v Kutné Hoře bude otevřena denně kromě pondělí, vstupné 60–150 Kč.
