Kennedy pak poukazuje na silné i slabé aspekty této trojnožky, která sice jako celek má šanci být velice odolná a stabilní, nicméně pouze za předpokladu, že všechny její nohy budou dostatečně dlouhé a silné. Již od samého počátku mezi velmocemi panovaly rozpory ohledně délky i síly jednotlivých nohou. Během studené války tyto rozdíly umocňoval bipolární charakter mezinárodního politického systému, se kterým tvůrci OSN ve svých plánech vůbec nepočítali, od konce studené války pak OSN stále častěji čelí výzvám, o kterých v roce 1945 neměl nikdo ani potuchy.
Mnozí dnes proto naléhavě volají po reformách OSN, jejichž výsledky by však dle Kennedyho vždy měly splnit dva testy: Zaprvé, skutečně nabízí vyhlídku na změřitelné a praktické vylepšení postavení lidstva? A zadruhé, mají šanci, aby ho schválily státy, které OSN ovládají? Kennedy je proto poměrně skeptický, co se týče šancí na úspěch dalekosáhlých reforem. Zároveň ale považuje za nereálné i zhroucení OSN, neboť mnoho států již investovalo do toho, aby se tak nestalo. Bilance OSN proto bude i nadále smíšená, stejně jako v prvních šedesáti letech její existence.
LITERATURA FAKTU VYŠLO ČESKY Parlament světa: OSN a hledání světové vlády Paul Kennedy Vydalo Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2009. 320 stran.