Premiér Ladislav Adamec počítá s novou vládou i s tím, že to bude vláda na široké koaliční základně. To už je dost konkrétní příslib změny. Ústy Adamce komunisté poprvé sdělují nahlas, že se budou dělit o výkonnou moc. Jenže o tom dělení mají své představy.
Ty představy shrne týž den na celostátním aktivu KSČ její nový generální tajemník Karel Urbánek: „Jsme povinni respektovat všechny požadavky, které zabezpečí další rozvoj socialismu. Ale nyní už slyšíme takové požadavky jako zrušení Lidových milicí, odstoupení ředitelů komunistů, zrušení základních organizací strany v závodech, prodej budov KSČ, což považujeme za nepřijatelné.“
I proto KSČ přistupuje na jednání dvou delegací. Zatímco Václav Havel vede delegaci Občanského fóra, Ladislav Adamec stojí v čele delegace Ústředního výboru Národní fronty a vlády ČSSR. To zdůrazňování Národní fronty, dosavadní stafáže komunistické moci, má velký význam. Národní fronta totiž zahrnuje režimní lidovce a socialisty. Takže požadavek jakési plurality je splněn, ale KSČ drží pod kontrolou své dosavadní spojence.
Stojí-li Adamec v čele delegace Národní fronty, zastupuje KSČ, lidovce a socialisty. To se pak mluví o široké koaliční základně. To by i vláda s jen symbolickými zástupci Občanského fóra (třeba Havel ministrem kultury) byla vládou široké koalice. Trvalo ještě dva týdny a OF muselo použít hrozbu opakování generální stávky, než KSČ ustoupila a cesta ke skutečné koaliční vládě byla volná.
