BERLÍN/PRAHA Jedním z argumentů těch, kteří dnes na východě Německa vzpomínají na „staré dobré časy“, bývá tvrzení, že jim od začátku vládnou západoněmečtí politici. Kancléřka Angela Merkelová je prý výjimkou potvrzující pravidlo. Faktem je, že na spolkové úrovni dnes v německé politice nenajdete moc lidí, kteří pocházejí z „Východu“.
Merkelová, která vyrůstala v NDR a byla členkou svazu socialistické mládeže (FDJ), ale není jedinou výjimkou. Prosadit se dokázal i Wolfgang Thierse, který si s komunistickým režimem zadal víc coby bývalý ministr kultury. Včas se ale postavil na stranu opozice a po pádu zdi vstoupil do SPD. Po vítězství strany ve volbách v roce 1998 šéfoval Bundestagu (Spolkovému sněmu). Dnes je jeho viceprezidentem.
Řada dalších politiků, kteří se rekrutovali z Východu, už nicméně takové štěstí neměla, přestože podobně jako Merkelová přestoupili do CDU.
Jednou z těch, kteří si od toho slibovali hodně, byla Angelika Barbeová, jež před pádem zdi v Berlíně spoluzakládala východoněmeckou odnož sociální demokracie. Po sjednocení země pak byla krátce v Bundestagu za SPD. V polovině 90. let přestoupila na protest proti spolupráci SPD s postkomunisty do CDU, ale tím její politická kariéra de facto skončila.
Lekce Milbradt CDU byla konečná stanice pro většinu těch, kteří si nechtěli zadat se socialisty nebo jako Barbeová přestali věřit SPD. Zbylí východoněmečtí politici našli uplatnění v dnešní Levici, která je pohrobkem někdejší komunistické SED vládnoucí v NDR (nebo vsadili na krajní pravici reprezentovanou NPD).
A není divu. Levice je dnes na Východě druhou nejsilnější stranou. A čím dál víc lidí tam v průzkumech veřejného mínění tvrdí, že jim nevadí, že ten či onen politik spolupracoval s bývalou východoněmeckou tajnou policií (Stasi).
Averzi vůči politikům ze Západu dokumentuje případ bývalého saského premiéra Georga Milbradta, přistěhovalce ze západoněmeckého Münsteru. Už proti jeho zvolení premiérem se v roce 2004 zvedla vlna nevole (s jeho volbou nesouhlasil i jeho předchůdce Kurt Biedenkopf). Milbradt celý život dělal kariéru v CDU, v Sasku vládl v koalici s SPD, ale loni byl nakonec dotlačen k tomu, aby úřad složil. Oficiálně kvůli tomu, že se měl zaplést do finančního skandálu. Nepřátel měl však víc než dost...
