Lávka se zřítila asi kvůli přetržení zkorodovaných lan. To by jednoho ani nenapadlo, když celou lávku držela lana. Nad tím je nejlépe zaměstnat celé konsilium.

TOHLE vědí všichni. Projektant jistě pracoval tak, aby se to nestalo. Otázka zní, co se stalo - kde byla ta chyba (nejspíš sada několika chyb - projekt na doraz, stavba mírně nepovedená, údržba zanedbaná), že ve výsledku lávka nefungovala. Respektive proč vydržela jen asi 30 let.

Stavební konstrukce jsou obecně dost robustní a i když se to nezdá - mosty se už pár tisíc let stavějí, takže se o tom ví dost na to, aby se "jednoduché" chyby běžně nedělaly.

Špatný projekt, nosná lana v dutinách nelze kontrovat na korozi a ta mohla být, podporována solením v zimě, jednou z příčin zhroucení mostovky. Zatěžkávací zkouška provedená před uvedením lávky do provozu prokázala, že nová konstrukce měla dostatečnou únosnost. Chybou projektu bylo, že nestanovil způsob používání a údržbu.

A ještě se nikdo nezmínil jak to bylo s lávkou při povodni. Byla nad vodou nebo ne.

Monitorovali chátrající lávku v dvouminutových intervalech za plného provozu až do jejího konečného zřícení do Vltavy..! Dobrý námět další hry Divadla Járy Cimrmana..! Á propos, kolik asi korun českých z té částky 1,5 mld na údržbu pražských mostů, o které včera na tiskovce mluvil pan náměstek, se opravdu dostalo na "místo určení" a kolik asi tak, řekněme, do Monaka..?

Bude zajímavé sledovat, kde a v jaké funkci se pan Jan Zemánek objeví příště...

Jestli jsou odborníci takoví jako citovaný Vladislav Hrdoušek, tak já jsem asi čínská princezna.

„Obvykle se mostní konstrukce sledují v místech největšího namáhání, což bývá uprostřed mostu či lávky a nad podporami“.

Tato lávka je tažený betonový pás – tedy řetězovka z lan, na níž jsou poskládány díly mostovky. Nedochází tedy v konstrukci k ohybu, ale jen k tahu. Není tedy namáhání lan po celé délce stejné?

Těch 256 lan lávky jsou asi jen prameny spletené do několika hlavních lan. Kam by se tolik lan vešlo, když jednotlivé betonové segmenty jsou uprostřed šířky vylehčeny ztenčením, takže lana mohou procházet jen okraji širokými cca 60 cm?

„...Měla se kontrolovat pevnost betonu, zda se beton nerozpadá a drží. A pak, jestli do té konstrukce nezatéká, čili to je otázka izolace“. Vlhkost a kyslík, nutné pro korozi, asi vnikly do lan zespoda – spáry se otvíraly dle zatížení a z řeky se vypařuje voda a kondenzuje na mostovce.

To lana nebyla v chráničkách napuštěných mazivem nebo zainjekt

je to jasny, vzdyt to psali nedavno na lidovkach. zemska rotace se zpomali a budou zemetreseni. a uz je to tady.

Už jsem se bál, že zrezivěly.

To snad není pravda! Přetržená lana přece nikam nezmizela a i neodborník pozná, nakolik jsou porušena zrezivěním a nakolik nějakým přetížením.

Jinak konstrukci lávky dělal skutečně nějaký "odborník", když navrhl nechráněná ocelová lana bez možnosti přímé kontroly.

Nuselský most, který je postaven z předpjatého betonu (zalitá ocelová lana) spolehlivě drží.

Lávka je tažený betonový pás, kde se tvar řetězovky mění dle teploty a zatížení a tím se asi trošičku otvírají spáry mezi jednotlivými segmenty. Nedochází tam k ohybu, ale jen k tahu. Je divné, že lana nebyla v chráničce zainjektovaná cementem, nebo napuštěná mazivem. Chránička by měla lano ochránit před přísupem kyslíku a vody.

Nuselský most působí jako nosník.

Moc hezky si tu žijeme, jako ve středověku. Na ulicích žebráci a do módy se vrací padací mosty. :))

Ze tady nekteri ziji na ulici je mrzute. jeste ze nezijou pod mosty.

V betonu zrezaví železo, proč by nezrezavělo lano?

Armovaci zelezo v betonu nikdy nezrezavi. Alkalicky beton zelezo pasivuje a tudiz nemuze rezavet. Do betonu se dava rezave zelezo a kdyz ho po letech zbourate, tak zelezo je uplne bez rezu. To samozrejme plati jen v pripade, ze zelezo je plne obklopene betonem. Za bolsanu bylo zelezo asi jen 1cm pod povrchem a to nemuze stacit. Kyslik pronikne az k zelezu, to koroduje, koroze ma vetsi objem nez zelezo a beton praska a odlupuje se. Tim se zelezo obnazi a proces zkazy je nastartovany. Pri prekryti 3cm je vse OK. Prohlednete si vsechny betonove konstrukce pred 1989. Skoro vsude vidite hole armovaci zelezo. Beton ma vysokou pevnost v tlaku, ale nizkou v tahu. Tah musi byt absorbovan zelezem. Predpjaty beton je pevnejsi, protoze pri ohybu vznika na urcitych misteh tahove zatizeni. Kdyz je beton predpjaty, tak se nejdrive musi prekonat ten tlak a az pak se namaha tahem. To jsou elementarni znalosti kazdeho stavare.