Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) včera zveřejnila svoji analýzu programového prohlášení vládní koalice a podrobila je tvrdé kritice.
„Nevidíme na něm nic pozitivního,“ řekl k programu vlády Josef Středula, předseda OS Kovo, nejsilnějšího odborového svazu v zemi.
Podle Jaroslava Zavadila, předsedy zastřešující organizace odborů ČMKOS, je programové prohlášení stávající vlády nejsilnějším útokem na práva zaměstnanců za posledních dvacet let.
Odborářům se nelíbí zejména plánované škrty v sociálních výdajích a změny v zákoníku práce. Kritizují zároveň, že stát se chce přiblížit vyrovnaným rozpočtům téměř výlučně krácením výdajů, ale s příjmovou stránkou rozpočtu příliš nepracuje. Vláda totiž počítá pouze se zvýšením sazby daně z přidané hodnoty.
„Narůstající restrikce podle našeho názoru povedou k utlumení hospodářského růstu. Jejich důsledkem musí být omezení růstu soukromé spotřeby, nárůst nezaměstnanosti a v dalším okruhu pak i omezení investic,“ píše se v analýze ČMKOS.
Pokud by se vládní koalici podařilo snížit strop pro odvody sociálního pojištění na trojnásobek průměrné mzdy, zavést snížení pojistného o pět procentních bodů na 23 procent a zvýšit sazby DPH, přišel by stát podle analýzy odborářů celkem o 52 miliard korun ročně.
„Nejsem ani překvapen, ani zaskočen. Čekal jsem to,“ řekl o kritice odborů premiér Petr Nečas. Podle něj odborářské „zadupání“ či výhrůžky protestními akcemi vládní koalici nepřimějí ke zrušení reformních kroků. Ty jsou navíc podle premiéra prováděny zejména ve prospěch zaměstnanců.
Vláda je nicméně připravena rozpočtové škrty s odbory projednat. „Odboroví předáci mají mé číslo, mohou mi kdykoli zavolat, kdykoli jim ten telefon zvednu,“ řekl Nečas. Podle něj se vláda ráda nechá inspirovat návrhy odborů, ale od cesty k vyrovnaným rozpočtům neustoupí. Nečas však zároveň odboráře varoval, aby se nevydávali ve stopách svých řeckých a maďarských kolegů, kteří podle premiéra významně přispěli k ekonomickým potížím těchto zemí.
Ochotu dohodnout se vyjádřili i odboráři, mají však strach, že by jednání nemusela být kvalitní. „Problém je v tom, že řada materiálů se má projednávat ve zkrácených řízeních, ve velmi krátkých časových úsecích,“ vysvětlil Středula.
