PRAHA Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) včera upozornila na zvyšující se nezaměstnanost, která by podle ní mohla skončit až na 12 procentech. Jako řešení vidí zavedení čtyřdenního pracovního týdne s plnou mzdou. Pátý den by si zaměstnanci zvyšovali kvalifikaci pomocí vzdělávacích programů. Takzvaný kurzarbeit by podle odborů dotoval stát. Podobný systém funguje již například v Německu.
„Myslíme si, že toto řešení krize je jednou z nejvhodnějších variant. Je tam rozdělená spoluzodpovědnost mezi zaměstnance a zaměstnavatele, ale taky stát,“ řekl předseda odborového svazu Kovo Josef Středula a dodal, že pro stát je mnohem levnější platit za kurzy než přispívat nezaměstnaným.
Odbory: Kurzarbeit ušetří státu 16,7 miliardy Podle výpočtů ČMKOS, které vycházejí z průměrné mzdy 23 600 korun, by stát dotoval jedno takové místo částkou 7906 korun měsíčně. Při vyplácení podpory a zdravotního pojištění a při započtení ztráty na pojistném a dani u nezaměstnaného stát platí podle odborářů na jednoho 25 939 korun měsíčně. Při záchraně sto tisíc pracovních míst by tak podle nich mohlo dojít k úspoře v rámci státního rozpočtu za 11 měsíců celkem 16,7 miliardy korun.
Ekonomové ale nesouhlasí. „Blbost. Ukazují to na špatných číslech, není to vůbec levnější. V Německu je to daleko přísnější a vázanější a to, co si přejí české odbory, by stálo jenom peníze daňových poplatníků,“ řekl ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Podle něj je to jen snaha vyždímat veřejné rozpočty.
„Někdo si myslí, že ty peníze spadnou z nebe, ale ony se musí sebrat někde jinde, opět u lidí. Za vlád v letech 2000 až 2006 byla daleko vyšší nezaměstnanost, a o žádné kurzarbeit se nemluvilo,“ dodal Ševčík.
Podobně i podle předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha by stát neměl cokoliv doplácet.
„Jsem odpůrce toho, aby stát do toho zasahoval. Považuju to za pokřivování trhu a něco, co nemůže v žádném případě vyřešit problém nezaměstnanosti,“ dodal Mach.
Na druhou stranu, podle Středuly by tato podpora pracovních pozic měla přispět k udržení kupní síly lidí a ke konkurenceschopnosti českých firem. Jelikož je kurzarbeit již v Německu zavedený, mohlo by to pro tuzemské firmy znamenat výrazné znevýhodnění.
I podle šéfa ruského zastoupení Volkswagenu, pod který patří Škoda Auto, Martina Jahna, by se mohl kurzarbeit českým firmám hodit. Raději budeme propouštět...
„Škoda Auto ani jiné firmy nevědí, jak se budou věci dále vyvíjet, jestli se bude poptávka snižovat, nebo zvyšovat, a toto je nástroj, který pomůže se s těmi výkyvy poprat,“ řekl Jahn.
Jestli to Škoda bude potřebovat, nebo ne, to zatím neumí říct. „Podle toho, jak to vypadá, tak to dotahování z recese bude pozvolné. Může se to (kurzarbeit) hodit v podstatě všem firmám,“ dodal Jahn.
Například stavební společnost Metrostav zatím o zkrácení pracovního týdne neuvažuje. „Pořád předpokládáme, že se oživí veřejné zakázky. Kdyby se tak nestalo, tak začneme, i když velice neradi, propouštět,“ sdělil tiskový mluvčí Metrostavu František Polák.
Podle Radka Čermáka ze společnosti BPW, která pracuje v režimu kurzarbeit od začátku letošního září, systém přináší zaměstnancům mírnou demotivaci.
„Tento nový způsob jsme odkoukali od naší mateřské německé společnosti, kde to funguje od letošního března. Jsme firma, která má hodně zaměstnanců před důchodem. A to, že mají chodit do práce čtyři dny v týdnu, je příliš nemotivuje. Mně osobně se moc tento systém nelíbí,“ uvedl Čermák.
Počet nezaměstnaných v Česku překročil v září půl milionu a míra nezaměstnanosti stoupla na 8,6 procenta ze srpnových 8,5 procenta.
***
Nezaměstnanost Kurzarbeit: řešení nebo nesmysl? Podle Českomoravské asociace odborových svazů hrozí, že nezaměstnanost dosáhne až 12 procent. Vyřešit by to podle ní měl čtyřdenní pracovní týden (kurzarbeit) a zpřísnění švarcsystému. „Kurzarbeit bych nezaváděl, je to nesmysl. Je to snaha podojit veřejné rozpočty,“ říká ale o návrhu odborářů ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík a dodává, že v letech 2000 až 2006 byla daleko větší nezaměstnanost a o čtyřdenním pracovním týdnu se nemluvilo.
