Odbory vyhlašují 'mobilizaci'

"Předpokládáme, že setkání budou pokračovat případně demonstračními akcemi. Stávku pochopitelně nevylučujeme, pokud k tomu bude podpora. Já osobně jsem přesvědčený, že důvody tady jsou. Jestli není pět minut po dvanácté, tak je za minutu dvanáct. Naštvanost lidí začíná být vysoká," uvedl Štěch. Zdůraznil, že případná stávka by nebyla namířena proti zaměstnavatelům, ale proti "národohospodářům".

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Sdružuje 32 svazů s asi 540.000 členů. Do stávkové pohotovosti vstoupily všechny svazy. Důvodem jsou podle vedení ČMKOS dopady přijaté reformy, připravovaná důchodová reforma, zdravotnické zákony i zákoník práce, zrušení daňového zvýhodnění stravenek a nespokojenost s podobou jednání s vládou v tripartitě. Odbory by stávkovou pohotovost odvolaly tehdy, pokud by vláda provedla analýzu dopadů svých reforem a od plánovaných kroků upustila, uvedl Štěch. 

Odbory se politizují
Vicepremiér Petr Nečas (ODS) již dříve řekl, že považuje vyhlášení stávkové pohotovosti za další politizaci činnosti odborů, které jsou podle něj spjaty s opozicí. Narážel tak mimo jiné na šéfa ČMKOS Milana Štěcha, který je senátorem opoziční ČSSD a v podzimních senátních volbách chce obhajovat své křeslo. Proto se budou podle Nečase odbory nyní víc radikalizovat. Štěch Nečase i další politiky ocenil za to, že ho "propagují". Věří, že má podporu a do Senátu bude zvolen. "Rizika reforem
jsou zásadnější než kariéra jednoho člověka," zdůvodnil dnes pohotovost šéf
zdravotnických odborů Jiří Schlanger.

Odboráři vládní reformy kritizují už dlouho. Loni v červnu proti nim demonstrovali na Václavském náměstí v Praze. Přišlo jich asi 30.000. Nyní ČMKOS poukazuje na vysokou inflaci, kterou podle ní vyvolala vládní reforma. Ceny v lednu meziročně vzrostly o 7,5 procenta, což je nejvíc za posledních deset let. Platy ve veřejném sektoru kabinet pro letošek zvýšil o 1,5 procenta.

Odbory jsou i proti návrhu důchodové reformy. Vedle plánované možnosti přesměrovat část odvodů do spoření u fondů jim vadí posouvání důchodového
věku na 65 let. Předáci tvrdí, že lidé v náročných profesích tak dlouho pracovat nevydrží. Jmenovali horníky, hutníky či zdravotní sestry.

Přichází horké jaro
Výhrady mají i školské odbory. "Práce pedagoga je velmi náročná. Představte si pětašedesátiletou učitelku, jak bude křepčit v tělesné výchově," uvedl šéf školských odborů František Dobšík. Jeho odborový svaz patří k těm radikálnějším. Na podzim zorganizoval stávku za víc peněz do školství. Podle Dobšíka by po "horkém podzimu" mohlo nyní nastat i protestní "horké jaro".

Odborářská kritika směřuje i k návrhům zákonů, jimiž chce ministr Tomáš Julínek (ODS) reformovat zdravotnictví. Odbory nesouhlasí s převodem univerzitních nemocnic a zdravotních pojišťoven na akciové společnosti. Označují to za "velkou zdravotnickou loupež". Hrozí podle nich privatizace a to, že se zhorší dostupnost péče. ČMKOS si stěžuje také na jednání v tripartitě. Podle předáků bývají formální, ministři se jich vždy neúčastní a připomínky odborářů neberou vážně.