DUBLIN Kylee O’Brienová přitáhne papírové krabice přetékající nádobím a oblečením, udělá si místo na svém improvizovaném prodejním pultu a rozloží na něj své zboží – kousky svého irského života, který kvůli nynější hospodářské krizi země náhle končí.
Jak napsala agentura AP, čtyřiatřicetiletá žena prodává skoro všecko, co její rodině patří, a směřuje do zámoří, stejně jako tisíce dalších, kteří prchají ze zadlužené země a zvedají úroveň emigrace z ní na úroveň, jaká tu nebyla od krizových 80. let.
Mladí lidé z Irska dlouho brázdívali svět. Po desítkách tisíc se usazovali v USA, Británii i jinde. V polovině 19. století utíkali před hladem, po druhé světové válce a během temných let předcházejících hospodářskému boomu z poloviny 90. let utíkali před hospodářskou stagnací. Během boomu nastal nakrátko pohyb opačným směrem. Irsko přitahovalo přistěhovalce z celého světa.
Nynější opětné převrácení směru oživilo názor, že tráva je zelenější daleko od smaragdového ostrova. Mnoho ze 4,5 milionu obyvatel Irska uvažuje o životě jinde.
„Co dáte? Toho všeho se musím zbavit,“ křičí O’Brienová na nedělním dublinském bleším trhu. „Nic z toho si s sebou nevezmeme.“
Její obchod s dětským oblečením dlouho bojoval, ale minulý měsíc se O’Brienová rozhodla, že je na čase, aby se přesunula do rodné Austrálie. Po 13 letech v Irsku odchází s dvěma dětmi a svým irským přítelem.
Minulý týden irská vláda schválila plán omezení výdajů o 10 miliard eur (250 miliard korun) a zvýšení daní o pět miliard v letech 2011 až 2014 a v neděli přijala nabídku mezinárodní pomoci ve výši 67,5 miliardy eur.
Stejně jako O’Brienová si i mnoho dalších klade otázku, zda mají v zemi během těch čtyř let tvrdých úsporných opatření zůstat.
Sedmadvacetiletý Anthony Burns z Dublinu, který před dvěma měsíci ukončil studium průmyslového designu a nemůže najít práci, také zvažuje odchod.
„Myslím, že o tom přemýšlí každý, ale nikdo to nechce říct nahlas. To by se vidělo skoro jako známka slabosti nebo jako urážka těch, kdo tu musejí zůstat,“ řekl.
Podle statistik odešlo z Irska od dubna 2009 do letošního dubna 65 300 lidí, z toho polovina Irů. Bylo to nejvíc od roku 1989. Ve stejném období zároveň prudce klesl počet přistěhovalců – na 30 800 oproti 57 300 ve dvanácti předcházejících měsících.
V době boomu hledali v Irsku svou příležitost hlavně lidé z nových členských zemí Unie, především z Polska, ale také z Asie a Afriky. Experti říkají, že ve srovnání s masovou emigrací z 50. a 80. let teď odcházejí trochu starší a mnohem lépe kvalifikovaní lidé. Noví emigranti navíc podle nich mohou být méně náchylní k tomu, aby se jednou vrátili.
Někteří experti se bojí, že Irsko ztratí generaci talentu, která by podle nich měla pracovat na opětném vybudování hospodářství země, ne ji opouštět.
***
„Co dáte? Toho všeho se musím zbavit. Nic z toho si s sebou nevezmeme.“
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
