Většina návrhů na oddlužení byla zamítnuta kvůli formálním chybám.
Ministerstvo spravedlnosti slibuje prodloužit lhůtu k jejich odstranění.
PRAHA Za první tři měsíce existence osobních bankrotů v Česku bylo úspěšných pouze necelých 22 procent žadatelů. Hlavním problémem zadlužených lidí je zejména neschopnost splnit formální požadavky vedoucí k jejich oddlužení. Ministerstvo spravedlnosti nyní sleduje, jak nový zákon funguje. V prosinci pak hodlá vládě předložit novelizaci, která by měla doladit „provozní problémy“.
„Po nahlédnutí do insolvenčního rejstříku lze konstatovat, že poměrně značná část insolvenčních řízení skončila odmítnutím, neboť trpěla takovými vadami, pro které nebylo možno pokračovat v řízení,“ uvedla pro LN mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Do konce letošního března podalo návrh na povolení oddlužení celkem 617 lidí. Pouze 135 z nich však bylo úspěšných.
Nejvíce žádostí o osobní bankrot se sešlo na krajských soudech v Ústí nad Labem a v Ostravě. V každém z těchto regionů překročil počet návrhů 150. Naopak nejméně zájemců o oddlužení se obrátilo na krajské soudy v Českých Budějovicích a Plzni, kde jejich počet ani nepřekročil padesátku.
„Oddlužení je především nástrojem pomoci dlužníkům, kteří se ocitli v tíživé situaci kvůli hromadění dluhů a nejsou schopni tyto dluhy splácet,“ řekl Jiří Markvart, právník advokátní kanceláře Ambruz & Dark. Kandidát na oddlužení nejdříve podá insolvenční návrh, se kterým může, ale nemusí zároveň podat návrh na oddlužení. Pokud soud zjistí úpadek dlužníka, může se přistoupit k případnému oddlužení. Pokud dlužník nesplňuje podmínky pro oddlužení, řeší se jeho úpadek konkurzem, tedy prodejem jeho majetku.
Smyslem oddlužení je, aby věřitelé získali zpět alespoň 30 procent svých pohledávek u dlužníků, kteří mají pravidelný příjem nebo majetek. Oddlužení lze provést dvěma způsoby. Buď se zpeněží majetek dlužníka, nebo věřitel získá dlužnou částku zpět ve splátkách. Jejich výši stanoví ve splátkovém kalendáři soud. Po dobu pěti let pak má dlužník povinnost převést všechny své příjmy (nad rámec životního minima) na úhradu dluhů. Pokud mu v této době jeho příjmy dovolí splatit více než 30 procent, je povinen splatit z dluhu tolik, kolik může až do jeho celkové výše. O způsobu oddlužení rozhodují věřitelé. Ti však nemohou rozhodnout o jeho povolení, je jim soudem vnuceno.
„Z hlediska dlužníků je oddlužení náročné tím, jaké na ně klade formální požadavky, například přesné vyplnění formuláře,“ řekl Markvart. K nejčastějším chybám, kterých se žadatelé o oddlužení dopouštějí, patří zejména absence úředně ověřeného podpisu, zaslání žádosti špatnému soudu a nedostatečné doložení úpadku či hrozícího úpadku. Lidé také často zapomenou připojit povinné přílohy, nevyužijí k podání předepsaný formulář nebo na formuláři jasně nevyznačí, o jaký druh návrhu jde. Soudy v případě návrhů na povolení oddlužení, které jsou neúplné, nesrozumitelné nebo kterým chybí přílohy, navrhovatele vyzvou k doplnění či opravě. Problémem však je, že maximálně sedmidenní lhůta na takové opravy či doplnění často nestačí.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již dříve prohlásil, že týdenní lhůta na doložení například znaleckých odhadů majetku je téměř nesplnitelná. Je ochoten uvažovat o jejím zdvojnásobení. Delší čas ale podle něj připravuje oddlužení o jeho nejdůležitější charakteristiku - rychlost.
„V případě novelizace by bylo rozumné zvážit zmírnění formálních náležitostí, aby nebyly žádosti v takové míře odmítány jen pro formální nedostatky,“ řekl Markvart. Ministerstvo spravedlnosti si je vědomo administrativní zátěže, kterou sepsání návrhu na povolení oddlužení pro žadatele představuje.
Zdůrazňuje však, že se jedná o nový zákon a že lidé si na něj nejdříve musí zvyknout a naučit se ho používat správně. Proto také případným žadatelům doporučují, aby se při přípravě návrhu obrátili s žádostí o pomoc na právníky.
„Případné zásahy do insolvenčního zákona v tomto směru by však bylo třeba pečlivě zvážit - informace, které by měly být obsaženy v návrhu, jsou pro soud důležité, rovněž tak i pro ostatní účastníky insolvenčního řízení,“ uvedla Kuncová. Podle plánu legislativních prací vlády má ministerstvo spravedlnosti předložit návrh novely tohoto zákona do prosince letošního roku.
***
Insolvenční řízení, jak postupovat
* Dlužník nebo věřitel se musí obrátit na příslušný krajský soud v místě trvalého bydliště dlužníka. Návrh lze podat i v elektronické formě.
*Pokud návrh podává dlužník, musí uvést, proč se domnívá, že je v úpadku, doložit to důkazy (seznam majetku, příjmů, dluhů, závazků). Musí také navrhnout, jakým způsobem se chce se svým dluhem vypořádat.
* Podává-li návrh věřitel, uvede, proč si myslí, že daný dlužník je v úpadku, doloží to důkazy a připojí přihlášku své pohledávky.
Nejčastější chyby
* Insolvenční návrh není opatřen úředně ověřeným podpisem nebo zaručeným elektronickým podpisem. Takový návrh soud vůbec nezvažuje.
* Návrh není podán u věcně a místně příslušného soudu. * Insolvenční návrh je nesrozumitelný nebo neurčitý do té míry, že pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Chybí například konkrétní odůvodnění nebo není doloženo potřebnými dokumenty.
* K návrhu nejsou připojeny povinné přílohy nebo jsou tyto přílohy neúplné.
* Návrh na povolení oddlužení není podán na předepsaném formuláři. Formulář návrhu na povolení oddlužení lze v elektronické podobě získat na adresách: www.insolvencnizakon.cz nebo na www.justice.cz.
Regiony s největší nezaměstnaností vedou
Nejvíce žádostí o oddlužení bylo do konce března 2008 podáno na severní Moravě a v severních Čechách. V těchto oblastech s vysokou nezaměstnaností už odborníci na předluženost obyvatel upozorňují delší dobu.
Graf
Počet podaných návrhů na oddlužení celkem 617
Počet povolených oddlužení celkem 135
Krajský soud Ústí n. Labem
154
58
Městský soud Praha
38
8
Krajský soud Hradec Králové
76
Krajský soud Ostrava
158
30
Krajský soud Brno
81
7
Krajský soud České Budějovice
42
6
Krajský soud Praha
21
3
Krajský soud Plzeň
13
