Nejsem znalec jeho díla, četl jsem většinu, ale určitě ne všechno. Ale jsem pamětník. Pamětník časů, kdy jsme si předávali mezi kamarády, konspirativně, jeho Souostroví Gulag. A četli celé noci, zděšení. My, křesťansky vzdělaní, jsme tušili, že by měl existovat Očistec i Peklo. Ale tak krutě odkrývat všech devět kruhů Pekla nedokázal ani Dante ve své Božské komedii. A tady nám kronikář toho zla dokazoval, že lidské osudy v Gulagu překonaly děsivě fantazii středověkého básníka. Ale nebyl žádný Očistec, žádný mezistupeň mezi Peklem a Rájem. Jenom Gosudárstvenoje Upravlenie LAGerej. Jak prostě zní ta úřední zkratka. A kolik strázní skrývala. Kolik bolesti, utrpení, zapomenuté hrůzy. A Alexandr Isajevič, který tím prošel, to peklo pojmenoval. Zaznamenal ho, zdokumentoval.
Paradoxně mi utkvěla v hlavě jedna historka, zdánlivě zanedbatelná. Nečekaně zatkli jednoho sovětského komunistu, pravověrného, drželi ho v cele, vyslýchali. Netušil proč, zoufal si, ptal se vyšetřovatelů co provedl, on vroucný milovník Stalina. Asi po měsíci se jeden vyšetřovatel slitoval a procedil: příště nepřestávej tleskat. A jemu se vybavila schůze, na jejímž závěru zazněla obvyklá zdravice Stalinovi. A povinný frenetický potlesk. On z nějakých důvodů tleskat přestal první, Možná únava. A stálo ho to kruté výslechy a řadu let v prostředí Gulagu. Možná i smrt. Po přečtení té knihy jsem se zařekl, že už jí nikdy neotevřu. A to jsem o tom pekle jenom četl. A co ti, kteří v něm žili. Občas se objevily zprávy o podivných názorech zapomínaného proroka, občas se choval prý podivně. Jsme ale schopni chápat myšlení člověka, který prošel všemi kruhy pekla? Máme právo ho soudit? Odešel prorok, kronikář pekla. Kdybych to dobře uměl, poklonil bych se tak, jak ukládá pravoslaví. Sbohem, Alexandře Isajeviči.
O autorovi| Josef Hejna, hejna.bigbloger .lidovky.cz
