Z Bulharska přišla smutná zpráva: zemřel významný popularizátor české literatury – básník a překladatel Vaťo Rakovski (9. 11. 1925 – 14. 5. 2008).
Za více než půlstoletí své umělecké činnosti se ve vzácné harmonii věnoval vlastní tvorbě i české poezii – výsledkem jeho úctyhodné aktivity je po čtyřiceti knižních titulech na obou stranách.
Jako básník proslul kultivovanou tichou lyrikou; nejkrásnější verše věnoval rodnému kraji, oblibu si získal i pro svou milostnou poezii. Formálně přešel od klasického tvaru až k úplnému uvolnění.
Jeho verše byly přeloženy do více než deseti jazyků. Českým čtenářům se Rakovski představil nejprve ukázkami v antologiích Bulharské jaro, Jižní vítr a Bulharská poezie 20. století. Lyrickou biografií, jak ji zamýšlel již básník Vilém Závada, se stal výbor Jak plachá voda. K autorovým osmdesátinám vyšel v překladu Ivana Dorovského další výbor Chci ti něco říci, světe.
Po absolvování slavistiky na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ochridského přijel Rakovski poprvé do Prahy, a jak sám řekl, ony dva podzimní měsíce zůstaly v jeho paměti a osudu jednou provždy. Čechy a zejména Praha si ho podmanily nastálo. Hned po návratu se chopil překládání. Zaměřil se především na českou poezii 20. století. Do bulharštiny přetlumočil verše stěžejních meziválečných a poválečných autorů Konstantina Biebla, Jiřího Wolkera, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Františka Halase, Viléma Závady a Vladimíra Holana. Sestavil několik antologií české poezie. Poté se překladatelsky zaměřil nejen na díla svých vrstevníků Karla Šiktance, Josefa Suchého a Jana Skácela, ale přeložil také knihu veršů Karla Kryla či Jany Štroblové. Do bulharštiny převedl rovněž klasiky Jana Kollára, Jana Nerudu, Jaroslava Vrchlického a Antonína Sovu; z české dramatické tvorby přeložil Čapkovo R. U. R.
Rakovskému byla jako nejrenomovanějšímu bulharskému překladateli české poezie udělena v roce 1997 cena Premia Bohemica, založená Českým literárním fondem. U příležitosti životního jubilea získal v roce 2005 Resortní medaili MK ČR Artis Bohemiae Amicis.
Nesporné je rovněž Rakovského nadání organizační a diplomatické. V Bulharsku působil jako předseda Společnosti bulharsko-českého přátelství a tajemník bulharského PEN klubu. Skvěle také reprezentoval bulharskou kulturu v naší zemi, kde pracoval v letech 1991–1994 jako kulturní rada velvyslanectví.
O autorovi| Ivana Srbková, překladatelka
