Sami sobě tak mohou udělovat a odsouhlasovat tučné odměny. Evropská unie a nově i česká vláda proto připravují jasná pravidla pro odměňování manažerů.
PRAHA Ve společnostech může docházet k absurdnímu jevu. Vrcholoví manažeři v akciových společnostech si navrhnou odměny za odvedenou práci. Ty jim má schválit představenstvo. Jenomže vrcholoví manažeři zároveň působí i na těchto pozicích, které mají chod společnosti kontrolovat. A tak se stává, že ti stejní lidé si odměny navrhnou i schválí.
„V mnoha případech dozorčí rada neplnila řádně svoji funkci,“ říká Monika Zahálková, výkonná ředitelka Czech Institute of Directors. Ke klíčovému selhání ve firemních procesech dochází zejména na postech v dozorčích radách, které neplní svou funkci. Částky, které jsou schopni si manažeři přerozdělit a odsouhlasit, se přitom mohou pohybovat až v milionech. Úprava je zpracovaná Nejen tento problém se Evropská unie snaží řešit již delší dobu systémem doporučení, Česká republika se touto problematikou u státních firem začala zabývat za úřednické vlády, a reálná řešení se připravují až nyní. „Ministr financí Eduard Janota byl první, kdo tuto problematiku začal řešit u společností, v nichž má stát podíl. Nová úprava systému odměňování je již připravena a současný ministr financí Kalousek se jí vážně zabývá,“ říká Zahálková. Prozatím se stát chystá přitahovat otěže pouze ve firmách, kde má majetkový podíl. Hospodaření v ostatních společnostech nechává na jejich vlastnících. Ve společnostech, kde má stát svůj podíl, tak má dojít k regulaci odměn. Ty se rozvrhnou do delšího časového úseku.
„V praxi to znamená, že odměna bude rozdělena na 50 procent odměny fixně vyplácené, 20 procent odměny podle ročních výsledků a 30 procent podle dlouhodobých výsledků,“ vysvětluje Zahálková. Evropská komise doporučuje odměny manažerům rozložit do pětiletého období, v Česku je navrženo tříleté období. „Toto procentuální rozdělení není úplně šťastné, ale vůle vnést do odměňování systém je každopádně chválihodná. Odpadnout by podle nového systému měly některé benefity,“ říká Zahálková.
Regulace je nutné zlo Odborníci se shodují na jednom -systém je stále komplikovaný, ale zároveň nutný. „Finanční krize přinesla ponaučení, že jistá míra deklarace mantinelů nemusí být na škodu a může přispět k větší transparentnosti,“ říká Radka Pekelská, ředitelka lidských zdrojů skupiny GE Money Bank. GE Money Bank patří mezi ty, které si stanovily jasná pravidla, protože jejich mateřská společnost je kótovaná na burze.
„Systém je založen na třech základních principech - na stanovení cílů, měření výkonnosti a finanční či nefinanční motivaci a odměně pro zaměstnance,“ tvrdí Pekelská. Přestože je Radka Pekelská zastánkyní jasných a jednoduchých pravidel a zejména v privátním sektoru by měl stát zasahovat jen minimálně, souhlasí s tím, že by měl být znám rámec, ve kterém je možné se pohybovat.
