Otiskujeme dopis šéfredaktorů i prezidentovu odpověď.
Vážený pane prezidente, obracíme se na Vás ve věci návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky dne 5. 2. 2009, kterým má dojít k novelizaci zejména trestního řádu a trestního zákona. Předmětná novela mimo jiné zcela zakazuje zveřejňování jakýchkoliv údajů z policejních odposlechů a také zveřejnění samotné informace o tom, že odposlechy byly prováděny (do té doby, než budou tyto odposlechy provedeny jako důkaz před soudem). Případné zveřejnění takové informace je pak široce sankcionováno, mimo jiné i trestním postihem. Tento návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen i přes nesouhlas Senátu.
Dovolte nám, abychom vyjádřili hluboké znepokojení nad obsahem tohoto zákona. Podle našeho názoru se jedná o zásadní zásah do činnosti médií a zároveň o nejvýznamnější změnu v oblasti mediálního práva od roku 2000, kdy byl přijat současný tiskový zákon. Tato změna byla přitom přijata (a následně Poslaneckou sněmovnou potvrzena přes nesouhlas Senátu) bez jakékoliv diskuse se zástupci odborné veřejnosti (odborníků, médií, syndikátu novinářů, unie vydavatelů apod.). Sama Poslanecká sněmovna přitom k diskusi se zástupci médií nikdy nepřistoupila, ačkoliv jsme z naší strany tuto možnost opakovaně nabízeli (jen pro úplnost v této souvislosti uvádíme, že senátoři si i přes krátké lhůty dané zákonodárným procesem prostor pro diskusi našli, a domníváme se, že i díky poznání možných praktických dopadů novely Senát navrhl ta nejproblematičtější ustanovení vypustit).
Dovolte nám vyjádřit naše přesvědčení, že přijetí takto široce koncipovaného zákazu zveřejňování informací získaných v rámci odposlechů není nijak odůvodněno, představuje velmi citelný a neodůvodněný zásah do svobody projevu garantované Ústavou České republiky a jedná se o prostředek, který se zcela vymyká pojetí svobody slova tak, jak se vyvinula ve vyspělých světových demokraciích. Pokud snad motivem změny zákona byla snaha ochránit fyzické osoby před zveřejňováním informací získaných z odposlechů tam, kde zveřejnění takových informací nebylo ve veřejném zájmu, musíme poukázat na to, že takové jednání je českým právem zakázáno již podle současné právní úpravy a může být na základě soudního rozhodnutí sankcionováno. Přitom také soudy, a nikoliv parlament cestou novely zákona by měly posuzovat, zda uveřejněním konkrétních informací došlo k překročení křehké hranice mezi veřejným zájmem a ochranou soukromí. Navržená zákonná úprava však neponechává v této souvislosti soudům žádný prostor pro úvahu a zavádí zcela neodůvodněně širokou kriminalizaci jednání, které nebude zpravidla pro společnost nijak nebezpečné.
Rádi bychom Vás proto požádali, abyste v daném případě zvážil použití své pravomoci vyplývající z čl. 50 Ústavy České republiky k vrácení tohoto zákona zpět Poslanecké sněmovně. Uvědomujeme si, že pro přijetí zákona hlasovalo i přes nesouhlasné stanovisko Senátu 129 poslanců a Vaše veto tak může být Poslaneckou sněmovnou přehlasováno. Domníváme se však, že právě Vaše odmítnutí zákona by mohlo přimět některé poslance, aby se nad dopady přijaté úpravy znovu zamysleli a znovu zvážili, zda je v zájmu naší demokracie tak kategorické omezení svobody slova.
S pozdravem Robert Čásenský, šéfredaktor deníku Mladá fronta DNES, Veselin Vačkov, šéfredaktor deníku Lidové noviny, Petr Šimůnek, šéfredaktor deníku Hospodářské noviny, Zdeněk Porybný, šéfredaktor deníku Právo, Vladimír Mužík, šéfredaktor deníku Blesk, Martin Ondráček, šéfredaktor zpravodajství TV Nova, Michal Petrov, šéfredaktor zpravodajství České televize, Pavel Zuna, šéfredaktor zpravodajství TV Prima, Eva Hanáková, šéfredaktorka týdeníku Ekonom, Pavel Šafr, šéfredaktor týdeníku Reflex, Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt, Daniel Málek, šéfredaktor týdeníku Týden, Alexandr Pícha, šéfredaktor ČRo 1-Radiožurnál, Miroslav Jelínek, předseda Syndikátu novinářů, István Lékó, šéfredaktor týdeníku Euro
***
Přijetí takto široce koncipovaného zákazu zveřejňování informací získaných z odposlechů není nijak odůvodněno
