Příliš časté předepisování antibiotik nemocným pacientům vede podle odborníků k tomu, že antibiotika ztrácejí účinnost a nedají se použít v situacích, kdy byla dříve dobře účinná. Lidé by tak v budoucnu mohli začít umírat kvůli bakteriálním infekcím, které zatím ještě umíme zvládnout. „Už dnes se ale dají najít některé kmeny určitých bakteriálních druhů, u nichž jsou možnosti léčby extrémně omezené, nebo někdy dokonce žádné,“ tvrdí Vlastimil Jindrák, primář klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce. Antibiotika se dostávají do odpadních vod Čím více se antibiotika používají, tím více se jimi znečišťuje životní prostředí, dostávají se do odpadních vod a setkávají se s nimi i mikrobi, kteří mnohdy nemají s onemocněním člověka nic společného. „Bakterie mohou po čase začít produkovat látky, které umí antibiotika rozštěpit, zničit jejich účinnost, nebo si vytvoří mechanismus zabraňující průniku antibiotika do bakteriální buňky a informace o těchto mechanismech předávají prostřednictvím genů dalším generacím,“ objasňuje problém primář Jindrák a dodává, že bakterie vítězí v souboji s člověkem zejména proto, že doba jedné generace jsou u ní minuty, zatímco u člověka dvacet let.
V posledních letech kupříkladu velmi rychle narůstá rezistence bakterií vyvolávajících močové infekce vůči fluorochinolonům. K těmto antibiotikům patří například ofloxacin. A v řadě evropských zemí je trend podobný. Problém rezistence se týká většiny bakterií vyvolávajících infekce člověka. Výjimky jsou zcela vzácné. Například streptokoky skupiny A, které způsobují třeba angínu, jsou stále plně citlivé ke klasickému penicilinu. Na celém světě nebyl nalezen kmen, který by byl rezistentní. Je to dáno tím, že mutace, která by způsobila rezistenci, vede současně ke ztrátě životaschopnosti bakteriální buňky.
Na přílišném užívání antibiotik se podílejí i veterináři Podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) může za zbytečné předepisování antibiotik do určité míry i to, že antibiotika vyžadují často sami pacienti a lékaři nebývají ochotní jim vysvětlovat, že jsou tyto léky pro ně nevhodné, a raději je předepíšou. „Lékaři si dělají, co chtějí, a pojišťovny je nekontrolují,“ říká Julínek. Podle sedm let starého auditu předepsali lékaři více než 42 procent antibiotik na virová onemocnění, jako je například akutní bronchitida. A na virová onemocnění přitom antibiotika nezabírají.
Další častou chybou je předepisování antibiotik bez provedení kultivace a stanovení původce infekce včetně jeho citlivosti na antibiotika i v případech, kdy je možné získat vzorek od pacienta. Může se tak stát, že lékař zvolí antibiotika, která danou infekci nepotlačí.
Za nadužívání antibiotik a následnou rezistenci bakterií ale nejsou zodpovědní jen praktičtí lékaři či specialisté v ambulancích a nemocnicích, ale také veterináři. Polovina všech použitých antibiotik totiž připadá na zvířata.
Podle primáře Jindráka se antibiotika užívají zbytečně moc nejen u nás, ale v celém světě. Bez správného užívání přitom nemůže tato skupina léčiv dlouhodobě obstát. Přestože u nás v současné době spotřebujeme o 15 procent antibiotik méně než před zhruba pěti lety, podle odborníků činí zbytečné roční výdaje na tyto léky i tak asi miliardu korun a přibližně polovina antibiotik se stále neužívá správně. Třicet až čtyřicet procent spotřeby antibiotik připadá na dětské pacienty. Česko plánuje kampaň proti nadužívání antibiotik Ministerstvo zdravotnictví nyní chystá národní antibiotický program. Jeho prostřednictvím chce sledovat zacházení s antibiotiky i jejich spotřebu. Součástí by měla být kampaň zaměřená na veřejnost a vzdělávání lékařů. Inspiraci ministerstvo čerpá ve Francii, která měla před několika lety největší spotřebu antibiotik v Evropě a přibližně dvojnásobně vyšší než my a kde byla informační kampaň úspěšná. Spotřeba antibiotik v ambulancích zde postupně klesla o 24 procent.
Dalším krokem, jenž by měl pomoci snížit nadužívání antibiotik, je podle Jindráka vybavení praktických lékařů rychlými testy, které například odhalí streptokoka u angíny během pěti minut, a tak se nestane, že lékař předepíše pacientovi antibiotika při onemocnění vyvolaném viry. Podle odborníků je dále nutné zajistit, aby se antibiotika neužívala i v nemocnicích zbytečně dlouho, protože v opačném případě rezistence stoupá.
Odborníci by také chtěli vytvořit lepší podmínky pro činnost antibiotických středisek, která se u nás zabývají dohledem nad správným užíváním antibiotik už skoro čtyřicet let. Jejich existence a náplň činnosti bude zakotvena v zákonech spolu s národní antibiotickou politikou.
Obrázek
Výskyt multirezistentních stafylokoků v Evropě
Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) rezistentní vůči meticilinu Bakterie vyvolává řadu nebezpečných infekcí – např. záněty plic především u hospitalizovaných pacientů, záněty kostí a kloubů či endokarditidu nebo infekce v ranách. Údaje v grafu se vztahují k septickým stavům.
2000 v ČR - 4,3 %
2006 v ČR - 13,2 %
