Podle dřívějšího vyjádření vládního mluvčího pro protiraketovou obranu Tomáše Klvani začne v září informační kampaň, která by měla stát asi 15 milionů korun. Klvaňa chce mimo jiné jezdit do jednotlivých krajů nebo tisknout informační brožurky či plakáty.
Iniciativa ale v dopise uvedla, že by občané měli mít právo si vybrat ze dvou informačních zdrojů. Májíček si myslí, že Klvaňa není vhodnou osobou pro vedení debaty o americké základně. Podle Májíčka totiž Klvaňa mimo jiné neobjasňuje zahraničně politický kontext umístění radaru v Česku.
Odpůrci radaru nesouhlasí například s tím, že by Írán byl v nejbližší době hrozbou. "My jsme několikrát pokládali na stůl argumenty o tom, že Írán není nebezpečný, že nemá kapacitu na to, aby napadl Českou republiku a ohrozil Evropu, že nebude mít takové kapacity ani v následujících desetiletích," řekl novinářům Májíček. Právě možnou hrozbu z Íránu příznivci radaru označují jako jeden z důvodů, proč by se Česko mělo na americkém systému protiraketové obrany podílet.
Peníze chtějí i starostové
Radar by v Česku mohl stát u obce Míšov na Plzeňsku. Většina Čechů ale jeho umístění v ČR odmítá. Proti jsou i obce ležících v sousedství vojenského újezdu Brdy, v němž by měla základna stát.
Starostové obcí z Podbrdí se dnes ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku setkali s Klvaňou. Na schůzce požádali o finanční i morální kompenzace, podobně jako mají severní Čechy a severní Morava za těžbu uhlí. Argumentovali, že zhruba 40 obcí, které od dob první republiky omezuje vojenský újezd Brdy, by mělo mít program rozvoje schválený vládou. Ne, aby byly Brdy bílým místem na mapě, jako dosud, řekl místostarosta Strašic František Nerad.
Ze 16 pozvaných starostů se setkání účastnili zástupci devíti obcí. Řada z nich uvedla, že rozvoj oblasti požaduje za prioritu bez ohledu na to, zda v ní vznikne protiraketový radar nebo ne. Právě diskuzi o něm chápe většina starostů jako šanci, aby s nimi armáda začala komunikovat.
"Tento požadavek je zajímavý. Přednesu ho vládě," řekl Klvaňa. Dodal ale, že nedokáže posoudit, zda je oprávněný a zda je možné ho prosadit. Starostům řekl, že od září začnou politické jednání o radaru, která skončí koncem roku. "Do parlamentu k ratifikaci půjde materiál začátkem příštího roku, kdy se rozhodne, zda bude ČR účastníkem protiraketové obrany," dodal.
Se starosty dnes Klvaňa a plzeňský hejtman Petr Zimmermann probrali údajně všechny jejich dopisy a dotazy. "Představuji si, že vláda předloží obcím 5. září něco jako program pro Brdy, který bude otevřený pro všechny bez ohledu na to, jak dopadne radar," uvedl hejtman.
