PRAHA Dvě větší vládní strany chtějí zároveň s důchodovou reformou snížit sociální pojištění. To je nyní v Česku čtvrté nejvyšší v Evropské unii. Zaměstnanec a jeho firma na něm dohromady státu odvedou 32,6 procenta platu.
„Vysoké vedlejší náklady práce odrazují firmy od příjímání nových zaměstnanců,“ opakuje dlouhodobě premiér a předseda ODS Petr Nečas.
Hlavně jeho strana prosazuje při vyjednáváních o penzijní reformě, na jejíchž základních principech už se koalice dohodla, aby se pojistné snížilo o 1,2 procenta.
U průměrného platu, který je nyní kolem 24 tisíc korun měsíčně, by zaměstnanec nebo firma ušetřili 288 korun a země by vypadla z první pětky států s nejvyšším pojištění. TOP 09 nápad, který přímo nesouvisí s penzijní reformou, podporuje. Ministři práce a financí propočítávají, jestli by si stát takový pokles mohl dovolit.
Státu vypadne 15 miliard, varují Věci veřejné Proti jsou ale Věci veřejné. „Moc nevěříme představě, že snížením odvodů na sociální pojištění snížíme cenu lidské práce, což se projeví vyšší zaměstnaností,“ řekl v rozhovoru pro LN lídr strany a ministr dopravy Vít Bárta.
„Makroekonomie je filozofická věda, nikdy neuděláte pokus v uzavřeném akváriu na akvarijní ekonomice. My ale víme, že snížením sociálního pojištění o 1,2 procenta státu z příjmů vypadne nějakých 15 miliard. A my musíme vážit, jestli se nám ten výpadek v nejbližších letech jako investice jinou formou do systému vrátí. Ekonom Pavel Kohout říká, že se vrátí v řádu deseti let. Ale určitě ne v nejbližších letech,“ dodal.
Bárta tvrdí, že důchodová reforma sama o sobě už bude tak velkou zátěží pro veřejné finance, že nemá cenu schodek ještě dál prohlubovat poklesem sociálního pojištění. Pokud by nápad na snížení odvodů neprošel při penzích, ODS a TOP 09 se k němu vrátí při návrzích dalších reforem. Už teď se rýsují přinejmenším dvě příležitosti.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) zpracovává návrhy na zvýšení konkurenceschopnosti země, kde se pokles sociálního pojištění téměř jistě objeví. Právě vysoké vedlejší náklady práce totiž vychází ze všech mezinárodních srovnání jako jedna z velkých slabin české ekonomiky.
Druhou příležitostí bude nový zákon o dani z příjmu, který chystá ministr financí Miroslav Kalousek. Firmy, nebo lidé? Tohle dilema politici ještě nevyřešili Politici se zatím ani nerozhodli, jestli se od povinných odvodů uleví firmám, nebo zaměstnancům.
Druhá verze je atraktivnější, protože by se lidem zvýšily čisté platy, což by mohli vnímat jako částečnou kompenzaci za zvýšení DPH, které kabinet vedle penzijní reformy chystá.
Daň se sjednotí na 19 procentech. Snížená sazba, která se platí hlavně za základní potraviny, vodu, teplo nebo kulturu, tak stoupne o devět procent ze současných deseti.
Sociální pojištění je vůbec největším zdrojem příjmů státního rozpočtu. Loni se na něm údajně vybralo 355 miliard korun. Platí se z něj především důchody a nemocenská. Jen samotné důchody, na něž míří 28 procent z příjmu každého zaměstnance, loni skončily ve schodku 30 miliard. Deficit se bude každým rokem prohlubovat.
Vyvedení tří procent z příjmů na soukromé penzijní účty pro generaci 40-, na čemž už se vláda dohodla, připraví rozpočet o dalších 25 až 30 miliard. Sjednocení DPH na 19 procentech přinese 50 miliard. Dalších až 30 miliard chce vláda získat z dividend polostátních firem, především z ČEZ.
***
Fakta o sociálním pojištění
* v Česku je čtvrté nejvyšší v Evropě * zaměstnanec a firma odvedou dohromady 32,6 procenta příjmu * víc v Evropské unii platí už jen Francouzi, Belgičané a Maďaři * loni se na něm například vybralo 355 miliard korun
* z obřího balíku peněz se platí důchody, nemocenská a podpora v zaměstnanosti * ODS a TOP 09 se dohodly, že ho chtějí snížit o 1,2 procenta. Naopak Věci veřejné jsou proti. * stát by tím ročně přišel o 15 miliard korun
