PRAHA S lákavou nabídkou pro ženy, které kvůli mateřství nechtějí na dlouho přerušit zaměstnání, přišla Občanská demokratická strana. Pokud by se rozhodly čerpat mateřskou jen po dobu 18 týdnů, zůstal by jim po tu dobu celý plat bez omezení výše. Zároveň by ale přišly o následný rodičovský příspěvek. Druhou možností by pak zůstala mateřská dlouhá 28 týdnů se 70 procenty platu a stropem kolem 30 tisíc korun měsíčně. Na ni už lze standardně navázat jednu z variant rodičovské podpory. Jako součást volebního programu, který má strana oficiálně představit na konci srpna, plán odhalil bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
„Pokud maminka chce jít pracovat už po několika měsících, tak by jí to mělo být umožněno, přestože se to týká jen části žen,“ řekl Nečas. Změny mají umožnit dřívější návrat do zaměstnání a snížit obavy ze skloubení rodičovské a pracovní role u kvalifikovaných zaměstnanců. Nečasův protějšek z ČSSD Zdeněk Škromach se smyslem úpravy souhlasí, podle něj ale v této podobě pomůže jen těm bohatším.
„Je dobře, že se nyní ODS v souladu s naším programem věnuje i této oblasti, byť se zaměřením na nejvyšší příjmové skupiny. Jen by měli říci, kde na to vezmou, protože by mohlo jít o několik miliard z rozpočtu,“ prohlásil Škromach.
Podle Nečase se ale prostředky jen jinak rozloží v čase. „Všechna naše opatření mají vazbu na příjmovou stránku rozpočtu. Lidé, kteří půjdou do práce, náklady vykompenzují na daních a odvodech,“ uvedl Nečas.
S úpravou mateřské jsou spojené i další plány ODS, které mají řešit nedostatek školek a umožnit lidem co nejrychlejší návrat do práce, vše za co nejmenších výdajů.
Dvě největší české strany se však zásadně rozcházejí v názoru, jak nedostatek míst ve školkách řešit. Zatímco sociální demokraté prosazují výstavbu nových zařízení, podle občanských demokratů je takové řešení příliš drahé. Nečas odhadl náklady na splnění takzvaných barcelonských kritérií, podle kterých by Česko mělo vybudovat školky pro všechny děti, na minimálně 200 miliard korun.
Program ODS místo toho počítá s legalizací běžné praxe, kdy nezaměstnané matky hlídají za úplatu i děti dalších rodičů. To by v současnosti mohlo být kvalifikováno jako nedovolené obohacování.
Mezi další návrhy patří státní příspěvek na zajištění péče o dítě ve výši 60 procent měsíčních nákladů, nejvýše však dva tisíce korun měsíčně. Firmy, které by aktivně pomáhaly řešit péči o děti svých zaměstnanců, by si zase mohly tyto náklady odečíst z daní.
Zavést chtějí také kvalifikační kurzy, které by lidem bez práce umožnily jednoduše poskytovat služby v oblasti péče o děti. Šlo by o jakési chůvy, pro něž by neplatila přísná pravidla a omezení, která regulují fungování školek.
